Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Byzantské umění


pro tento směr nemáme žádného umělce

Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Za počátek a prazáklad byzantského umění lze považovat rozvíjení tradice křesťanství, které se začalo brzy po svém vzniku rozšiřovat po území celé Římské říše. Křesťanství bylo zpočátku rozšiřováno v chudších vrstvách obyvatelstva, nicméně později ho přijaly také bohatší a vlivnější vrstvy a nakonec ho přijal také sám římský císař. V roce 380 n. l. se křesťanství konečně stalo ediktem císaře Theodosia státním náboženstvím. Vyhlášením křesťanství jako oficiálního náboženství se pak otevřela cesta k umění, které bylo s náboženstvím velmi úzce spojeno.

Po smrti císaře Theodosia v roce 395 byla Římská říše převážně z administrativně správních důvodů rozdělena na dvě části – Východořímskou a Západořímskou. Po nájezdech barbarů v roce 476 zanikla Západořímská říše úplně a hlavním městem zbytku říše se stal Cařihrad (také Konstantinopol, Byzanc). V Cařihradě pak vznikla specifická kultura, která bývá označována jako byzantská.

I přes četné války a konflikty se byzantská kultura udržela téměř tisíc let. První smrtelnou ranou, které se jí dostalo roku 1204, bylo rabování Cařihradu, kterého se dopustili rytíři na své čtvrté křižácké výpravě. Z této pohromy se Cařihrad nikdy nevzpamatoval, a když roku 1453 Cařihrad dobyla turecká vojska, z křesťanského Cařihradu se stal islámský Istanbul. V této době však bylo byzantské umění rozšířeno prostřednictvím ortodoxního křesťanství na území Bulharska, Srbska, Rumunska a především do Ruska, které se tak stalo středem ortodoxního světa.

Protože se Cařihrad nacházel v místě, kde se na jednom místě setkávaly tři hlavní civilizace – řecká, římská a východní, nově vznikající kultura podléhala mnoha různým vlivům a podnětům. Byzantská říše a její kultura se z Cařihradu rozšířila i do dalších zemí, které byly její součástí: do Bulharska, Srbska, na Rus, nicméně do jisté míry ovlivnila také kulturu Benátské republiky a Sicilského království. Dnes z umění Byzantské říše vychází především umění východní ortodoxní církve, a to hlavně v Řecku a Rusku.

Byzantské umění bezpochyby ovlivnilo románské umění západní Evropy, které vznikalo v 10. a 11. století především na území Itálie a Francie. O jeho rozvoj se zasloužil hlavně Karel Veliký, který měl s Byzantskou říší blízké kontakty a který zval do západní Evropy byzantské umělce i učence.

Typickým znakem byzantského umění byly mozaikové obrazy a ikony. Na těchto dílech byly zachyceny především postavy z křesťanské věrouky a dějin. K sestavení mozaiky se používaly nepravidelné barevné kostičky z mramoru, keramiky a skla, které byly zasazovány do cementové malty. Pozadí mozaiky bylo vytvořeno z pozlacených destiček. Zlacené pozadí bylo rovněž typickým znakem ikon – náboženských portrétů. Mozaiky i ikony zdobily baziliky, které byly stavěny z cihel.

Byzantské baziliky měly půdorys kříže se čtyřmi stejně dlouhými rameny, který byl vepsán do čtverce, přičemž středový prostor byl zaklenut kupolí. Typickou stavbou byzantského slohu je chrám Hagia Sophia (chrám Svaté moudrosti) v Istanbulu, který byl postaven v letech 532 až 537.


Konečná verze – 31. 7. 2008



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate