Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Gutai


Alechinsky, Pierre
Ono, Yoko
Yoko Ono
Yoshihara, Jiro
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Jméno sdružení má původ v japonštině – slovní spojení Gutai Bijutsu Kyokai se dá přeložit jako Konkrétní umělecká asociace. Tato japonská skupina umělců byla aktivní v letech 1954 až 1972. Byla zformována osmnácti mladými japonskými avantgardními umělci pod vedením Jira Yoshihary, který je považován za zakladatele moderního japonského abstraktního malířství. Yoshihara vedl své následovníky k tomu, aby vytvářeli antiindividualistickou formu výrazu. Skupina poprvé seznámila veřejnost se svou tvorbou při venkovní výstavě břehu japonské řeky Ashiyagawy. Členové skupiny Gutai začali tvořit prostřednictvím experimentů v performancích, nicméně ve své tvorbě také často využívali nauk kinetického umění.

Vedle Jira Yoshihary bývají do sdružení Gutai zařazováni také Kazuo Shiraga, Sadamasa Motonaga, Tominaga Soichi, Domoto Hisao, Toshiko Kinoshitaová, Kazuo Shiraga, Shozo Shimamoto, Yasuo Sumi, Toshio Yoshida, Atsuko Tanaková, Tsuruko Yamazaki, Saburo Murakami a Yoko Ono.


Manifest hnutí Gutai
Jiro Yoshihara
Při našem dnešním vědomí se nám umění, které jsme až dosud znali, jeví celkově jako kýč, který se předvádí s obrovskou přetvářkou a strojeností. Oprosťme se tedy od těchto hromad padělků na oltářích, v palácích, v salónech a ve starožitnictvích.

Tyto objekty jsou neupřímné a hmoty, ze kterých jsou zhotoveny, jako jsou barvy, kousky hadrů, kovů, hlína nebo mramor, které jsou přecpány falešnými významy dodanými lidskou rukou a prostřednictvím klamu a podvodů, pak místo toho, aby jenom odhalovaly svoje výrobní hmoty, na sebe berou podobu něčeho úplně jiného. Pod rouškou intelektuálních záměrů byly výrobní hmoty zcela zavražděny a již k nám nemohou dále promlouvat.

Zamkněte tyto mrtvoly do jejich hrobů. Umění Gutai nemění výrobní hmoty, ale oživuje je. Umění Gutai nezkresluje výrobní hmotu. V umění Gutai k sobě lidský duch a hmota vztahují ruce, i když jsou jinak vlastně svými protiklady. Hmota není absorbována duchem. Duch nenutí hmotu k podřízenosti. Pokud člověk ponechá hmotu její původní podobě, prezentujíce ji pouze jako materiál, potom nám začne vyprávět a hovoří mocným hlasem. Udržování životnosti hmoty rovněž znamená návrat ducha a pozvedávání ducha znamená pozvedávání hmoty až do výše ducha.

Umění je domovem tvůrčího ducha, ale duch nikdy až dosud nevytvářel hmotu. Duch dosud vytvářel pouze duchovno. Jistě duch vždycky naplňoval umění životem, ale tento život s postupem času nakonec odumře. Ze všeho velkolepého života, který existoval v umění renesance, může dnes být k vidění jenom o trochu víc než pouhá archeologická existence.

To, co stále udržuje tuto vitalitu, dokonce i pasivní, může být primitivním uměním nebo uměním vytvořeným po impresionismu. Toto jsou věci, ve kterých se buď díky umné aplikaci barvy zcela nepovedl podvodný trik na hmotě, nebo jako u pointilistů nebo fauvistů u obrazů, ve kterých hmoty, ač použity k zachycení přírody, nemohly být nakonec zabity. Dnes nicméně nadále nemají schopnost vzbudit v nás hluboké emoce. Již patří do světa minulosti.

I když, což je v tomto případě zajímavé, existuje nová krása, kterou lze najít v uměleckých dílech a architektuře minulosti, které změnily svůj vzhled kvůli poškození vlivem času nebo zničení neštěstími v průběhu staletí. Toto je popsáno jako krása rozkladu, ale není to nejspíš fakt, že krása, kterou hmota dostává při svém osvobození ze strojeného make-upu zjevuje svou původní charakteristiku? Mohlo by být znamením hmoty chopící se své pomsty a vracející se ke svému původnímu životu fakt, že nás trosky nakonec přijímají vřele a mile, a to, že nás přitahují svými prasklinami a oprýskanými povrchy? V tomto smyslu vznášíme poklonu Pollockovým a Mathieuovým pracím v současném umění. Tyto práce vyzařují hlasitý výkřik hmoty, přímo každé jednotlivé olejové nebo glazurové barvy. Tito dva umělci zápasí s hmotou způsobem, který je zcela vhodný a který objevili díky svému talentu. Tento proces dále působí dojmem, jakoby sloužili hmotě. Rozlišování a integrace vytvářejí tajemné dojmy.

V nedávné době Tominaga Soichi a Domoto Hisao ukázali své aktivity inspirované Mathieuem a Tápiesem v umění informelu, které mne osobně velmi zaujaly. Nejsem sice obeznámen se všemi detaily, ale v kontextu, v jakém byly prezentovány, existuje mnoho bodů, se kterými bych mohl souhlasit. Sám jsem byl překvapen tím, že jsem také objevil, že požadovali okamžité objevení čehokoliv vznikajícího spontánně a že nejsou vázáni k predominantním formám minulosti. Navzdory rozdílům ve výrazu při srovnání s naším výrazem stále nacházíme mimořádný soulad s našimi požadavky na vytváření něčeho živoucího. Nicméně si nejsem zcela jist vztahem mezi konceptuálně definovanými obrazovými prvky jako jsou barvy, linie a tvary v abstraktním umění a opravdovými hodnotami hmoty v umění informelu. Co se týče popření abstrakce, esence jejich prohlášení mi nebyla příliš jasná. Zkrátka a dobře je nám jasné, že čistě formalistické abstraktní umění ztratilo svůj půvab, takže Společnost Gutai Art založená před třemi roky byla doprovázena sloganem tvrdícím, že budeme zacházet za hranice abstraktního umění a zároveň bylo pro tento směr zvoleno jméno Gutaiism (konkrétismus). Nejdůležitější pro nás bylo hledání odstředivého přístupu místo přístupu dostředivého, se kterým se setkáváme v abstraktním umění.

V těchto dnech jsme si mysleli, a stále tento názor také zastáváme, že nejdůležitější přednosti abstraktního umění spočívají ve faktu, že otevřelo možnost vytvořit nový subjektivní tvar prostoru, který je právě tím jediným, který si opravdu zaslouží jméno stvoření.

Rozhodli jsme se, že zabývání se možnostmi čisté a kreativní aktivity budeme věnovat obrovskou energii. Snažili jsme se o to, abychom spojili lidskou tvořivou sílu s charakteristikou hmoty tak, abychom konkretizovali abstraktní prostor.

Když byly schopnosti individuality spojeny v jedno s vybraným materiálem v jednom tavicím hrnci psychického automatismu, byli jsme přemoženi tvarem prostoru, který jsme stále neznali a který nikdo předtím nezahlédl nebo se kterým nikdy nikdo neměl žádné zkušenosti. Automatismus přirozeně vytvořil znázornění, které nám nikdy ani nepřišlo na mysl. Místo spoléhání se na naše vlastní zobrazení jsme se namáhali s nacházením originální metody vytváření takového prostoru.

Práce našich členů mohou sloužit příkladem. Toshiko Kinoshitaová je učitelkou chemie na dívčí škole. Vytvořila mimořádný prostor tím, že umožnila chemikáliím, aby reagovaly na filtračním papíře. I když je možné představit si výsledky do jisté míry předem, konečné výsledky zacházení s chemikáliemi nemohou být potvrzeny až do dalšího dne. Specifické výsledky a tvar hmoty jsou v každém případě jejím vlastním výtvorem. Po Pollockovi se objevilo mnoho jeho imitátorů, ale Pollockova sláva nikdy neuhasne. Talent myšlenky si zaslouží respekt.

Kazuo Shiraga položil kus barvy na obrovský papír a začal ho hrubě roztírat nohama. V období posledních dvou let umělečtí kritici nazývali tuto nevídanou metodu „uměním odevzdání sebe samého svému tělu“. Záměrem Kazuo Shiragy nebylo v žádném případě zveřejnění této zvláštní metody. Pouze objevil metodu, která mu umožnila konfrontovat a sjednotit hmotu, kterou si zvolil, svou vlastní duchovní dynamikou. V uskutečňování tohoto procesu dosáhl výrazně přesvědčivého výsledku.

Kontrastně ke Shiragovi, který pracuje organickými metodami, pracuje Shozo Shimamoto v posledních letech s mechanickými manipulacemi. Sprejované obrázky, které vytvořil hozením lahve plné barvy, nebo obrovské plochy vytvořené v okamžiku vystřelením barvy z malého ručně vyrobeného kanónu prostřednictvím výbuchu plynů acetylénu a podobně, vykazují závratnou čerstvost.

Další práce, které si zaslouží zmínku, jsou práce Yasua Sumiho, které vytvořil vibrátorem, nebo práce Toshia Yoshidy, který používá pouze jeden jediný kus barvy. Všechny jejich skutky jsou plné nové intelektuální energie, která si vyžaduje náš respekt a uznání.

Hledání originálního neobjeveného světa má také za výsledek vytvoření mnoha prací v takzvané objektové formě. Podle mého názoru se na tomto podílely také podmínky na výročních výstavách pod širým nebem v městě Ashiya. To, že tyto práce, vytvořené umělci, kteří jsou konfrontováni mnoha různými hmotami, se liší od objektů surrealismu, mohou být viděny jednoduše proto, že umělci nemají tendence je pojmenovávat nebo k nim podávat vysvětlení. Objekty v umění Gutai byla například nabarvená ohnutá železná deska (Atsuko Tanaka) nebo práce v červeném tvrzeném vinylu ve formě sítě na moskyty (Tsuruko Yamazaki) a tak dále. S jejich charakteristikou, barvami a formami jsou konstantními poselstvími o hmotách.

Naše skupina neuplatňuje restrikce na umění svých členů a nechává je zcela využít svou tvořivost. Například mnoho různých experimentů bylo provedeno s výjimečnou aktivitou, jako například umění cítěné celým tělem, umění, které mohlo být vnímáno pouze prostřednictvím dotyku, hudba Gutai (ve které Shozo Shimamoto již několik provozuje zajímavé experimenty) a další. Další prací Shoza Shimamota je most, který se chvěje pokaždé, když po něm přejdete. Dál je to práce Sabura Murakamiho, která je jako dalekohled, do kterého můžete vejít a dívat se do nebes, a instalace vytvořená z igelitových sáčků s organickou elasticitou a další. Atsuko Tanaková a začínala s prací složenou z blikajících žárovek, které nazvala ‚Oblečení‘. Sadamasa Motonaga pracoval s vodou, kouřem atd. Umění Gutai klade největší důraz na všechny troufalé kroky, které vedou k neobjevenému světu. Někdy jsme na první pohled srovnáváni a zaměňováni za dadaismus, nicméně my sami plně uznáváme úspěchy dadaismu. Ale my přemýšlíme rozdílně a kontrastně k dadaismu, naše práce je výsledkem zkoumání možností povolání hmoty k životu.

Doufáme, že na našich výstavách Gutai bude vždy přebývat čerstvý duch a že objevení nového života povolá k životu obrovský výkřik v samotné hmotě.

(Prohlášeno v říjnu 1956, publikováno v prosinci 1956 v uměleckém žurnálu "Geijutsu Shincho")


Konečná verze – 25. 2. 2008



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate