 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Diebenkorn, Richard |
 |
 |
 |
 |
 |
Dubuffet, Jean |
 |
 |
 |
 |
 |
Fautrier, Jean |
 |
 |
 |
 |
 |
Francis, Sam |
 |
 |
 |
 |
 |
Frankenthaler, Helen |
 |
 |
 |
 |
 |
Gorky, Arshile |
 |
 |
 |
 |
 |
Gottlieb, Adolph |
 |
 |
 |
 |
 |
Hartung, Hans |
 |
 |
 |
 |
 |
Kelly, Ellsworth |
 |
 |
 |
 |
 |
Marden, Brice |
 |
 |
 |
 |
 |
Mitchell, Joan |
 |
 |
 |
 |
 |
Motherwell, Robert |
 |
 |
 |
 |
 |
Picabia, Francis |
 |
 |
 |
 |
 |
Poliakoff, Serge |
 |
 |
 |
 |
 |
Rothko, Mark |
 |
 |
 |
 |
 |
Soulages, Pierre |
 |
 |
 |
 |
 |
de Staël, Nicolas |
 |
 |
 |
 |
 |
Stella, Frank |
 |
 |
 |
 |
 |
Wols |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Díla: |
 |
 |
Použitá literatura: |
|
 |
 |
Lyrická abstrakce svým způsobem vznikla z abstraktního expresionismu v 60. a 70. letech 20. století, prosadila se hlavně v dílech umělců v New Yorku a Los Angeles. Byla jakousi duchovní a jemně citlivou odnoží abstraktního expresionismu, poměrně významným způsobem se lišila od všech významných směrů té doby, které byly jaksi neosobní a oproštěné od jakéhokoliv citu či duchovního prožitku, tj. pop artu, minimalismu i různých geometrických stylů, měla však mnohé společné s poetikou a filosofií Color Field Painting či tachismu.
Název lyrická abstrakce byl poprvé použit sběratelem umění Larry Aldrichem, který tak v roce 1969 popsal nová a od předchozích stylů rozdílná díla umělců, se kterými se setkával na svých návštěvách jejich ateliérů. Jako zakladatel a majitel Aldrich Contemporary Art Museum v Ridgefieldu ve státě Connecticut pak Aldrich od 5. dubna do 7. června 1970 uspořádal těmto umělcům výstavu, kterou nazval Lyrical Abstraction. Tato výstava získala velkou publicitu a následně do roku 1971 putovala po několika větších muzeích ve Spojených státech – probíhala v Civic Center Museum ve Philadelphii, ve Phoenix Art Museum ve Phoenixu v Arizoně a skončila ve Whitney Museum of American Art v New Yorku. Dlouhou dobu bylo na lyrickou abstrakci nahlíženo jako na jakýsi ‚slabý odvar abstraktního expresionismu‘, nicméně lyrická abstrakce si v průběhu doby bezpochyby získala pozici plnohodnotného a osobitého abstraktního směru 20. století.
Obrazy lyrických expresionistů působily vnitřním jasem a mlžnou magickou citovou bezprostředností, vyjadřovaly základní lidské pocity v objevování abstrakce ve vztahu mezi barvou a formou. Plátna vznikala jako konečná odpověď po dlouhé meditaci, chladné a systematické uvažování bylo zcela zatlačeno ze světa mystiky, ticha a tajemství zen-buddhismu.
Lyričtí expresionisté byli na rozdíl od svých kolegů abstraktních expresionistů velmi jemní v použití svých barev, nezakládali si na energii a dynamice každého tahu štětce. Byli velmi spontánní, na svých plátnech vytvářeli své osobité iluze prostoru i kombinací jemných barev i novějších technik, mezi které patřilo například využití airbrushe.
Konečná verze – 9. 6. 2009
Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.
|
 |
|
 |
|
 |
 |
 |