Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Baroko


Amigoni, Jacopo
Ammanati, Bartolommeo
de Arellano, Juan
de Ayala, Josefa
van Baburen, Dirck
Batoni, Pompeo
Beale, Mary
Bernini, Gianlorenzo
Bol, Ferdinand
ter Borch, Gerard
Bramer, Leonaert
Brandl, Petr Jan
Braun, Matyáš
ter Brugghen, Hendrick
Caravaggio
Carracci, Annibale
de Champaigne, Philippe
Chéron, Élisabeth-Sophie
Correggio
Coypel, Antoine
Crespi, Giovanni Battista
van der Croos, Anthonie
Domenichino
van Dyck, Anthony
Fontebasso, Francesco
Forabosco, Girolamo
Fratellini, Giovanna
Gentileschi, Artemisia
Scultori Ghisi, Diana
Giordano, Luca
Goya, Francisco
Hals, Frans
de Heem, Jan Davidsz.
van der Heyden, Jan
Hobbema, Meindert
Hogarth, William
de Hooch, Pieter
Jordaens, Jacob
Killigrew, Anne
Kneller, Sir Godfrey
Köninck, Philips
Kupecký, Jan
de La Tour, Étienne
La Tour, Georges de
Lastman, Pieter
Lely, Sir Peter
Maes, Nicolaes
Meléndez, Luis
Mengs, Anton Raphael
van Mieris starší, Frans
Moeyaert, Claes Cornelisz.
Moillon, Louise
Le Moyne, François
Murillo, Bartolomé Esteban
van der Neer, Aert
van Oosterwyck, Maria
van Ostade, Isaack
van Ostade, Adriaen
Peeters, Clara
Pesne, Antoine
del Po, Teresa
Poussin, Nicolas
Pynas, Jacob
Rembrandt
de Ribera, Jusepe
Ricci, Sebastiano
van Rijn, Rembrandt
Roghman, Geertruydt
Roldán, Luisa Ignacia
Rosa, Salvator
Rubens, Peter Paul
van Ruisdael, Jacob
Ruysch, Rachel
Santini, Giovanni
Seghers, Daniel
Sirani, Elisabetta
Škréta, Karel
Snyders, Frans
Steen, Jan
Sweerts, Michael
Teniers mladší, David
de La Tour, Étienne
de La Tour, Georges
Velázquez, Diego
Vermeer van Delft, Jan
de Vlieger, Simon
de Vos, Cornelis
Willmann, Michael Lukas Leopold
Wouwermans, Philips
de Zurbarán, Francisco
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Baroko vzniklo v 16. století v Římě a trvalo až do 18. století, i když není možné tento styl přesně vymezit. Lze říci, že baroko vzniklo na pomyslnou objednávku katolické církve – Tridentský koncil, který se konal v letech 1545 až 1563, stanovil jakýsi umělecký kánon, v jakém mělo umění promlouvat s obyčejným lidem v kombinaci s náboženskými myšlenkami prosazovanými církví. Baroko se tak svou těžkopádností odklonilo od vtipného a myšlenkového manýrismu a stalo se jakýmsi zřejmým a jednoduchým populistickým stylem, který byl otevřený všem vrstvám obyvatelstva.

Tento robustní styl byl plný dynamičnosti a výraznosti. Baroko bylo přijato všemi vrstvami obyvatelstva pro svou srozumitelnost, citovou vřelost a okázalost jako protipól chladné a rozumové strohosti renesance. Původ pojmu baroko byl v portugalském slově ‚barrocco‘, kterým klenotníci označovali velké perly nepravidelných a komplikovaných tvarů. Baroko tedy bylo jakýmsi propracovaným, osobitým a neobyčejným stylem.


Architektura

V baroku převládala především církevní architektura a architektura panských sídel. Mohutný sakrální prostor kostelů a chrámů působil na city člověka, kompozice vzbuzovala neklid, napětí, mystické opojení z rozsáhlosti. Interiéry budov složitých dynamických půdorysů byly plny fresek, soch, bohaté štukové výzdoby křivek a elips v osové souměrnosti. Vzorem uplatnění souměrnosti se pak stal přísně geometrický francouzský park.


Sochařství

Barokní sochařství opustilo tvarově vyrovnaný střízlivý ideál renesanční krásy. Bylo úzce vázáno na architekturu, neboť díla většinou sloužila jako dekorace mostů, hradních nádvoří, zahrad a kostelů. Častými náměty byly sochy světců, náboženské scény a alegorie. Sochy byly zachyceny s monumentální nadsázkou vnitřní citovosti, jakoby zbavené existence v tomto světe, duše vyobrazených postav se upínaly vzhůru ke stavu mystické extáze. Celé dílo pak působilo svou nadnesenou dynamičností a divadelní vznešeností zanícených gest. K ještě většímu efektu neklidu a dramatické citovosti byla často přidána hra světla a stínu v záhybech rozevlátých rouch a drapérií. V lidovém umění bylo baroko zastoupeno oblíbenými křížovými cestami, kapličkami, mezníky a milníky.


Malířství

Barokní malířství kladlo nevšední důraz na objevení co nejvyššího stupně citovosti a výraznosti v dramaticky vystupňovaných kompozicích. Bylo založeno na principu contrapposto, který otáčel ramena a boky postav opačnými směry. Tak bylo dosaženo pohybové dynamiky, ze které baroko vycházelo. V obrazech bylo využíváno šerosvitu, hry světla a stínu na tvářích plných emocí, k dokreslení emocionality bylo použito jemných a teplých tónů. Dynamiky bylo často dosaženo bohatostí drapérií a dramatickou korpulentností nahých ženských těl.

Obzvláště v Holandsku bylo barokní malířství explozí nových témat v zátiší, mnozí umělci se přímo specializovali na určité okruhy motivů. Holandské umění samo o sobě bylo známo precizním provedením a podmanivou atmosférou, ne však tak výraznou dramatičností. Zdroj světla byl často mimo plátno a malíř dociloval jisté nezaměnitelné intimnosti, jasnosti a tepla.

Fresky a závěsné obrazy byly v těsném spojení s architekturou. Jejich provedení s nevšední perspektivou na stropech a kupolích kostelů dotvářelo prostor a celkový dojem monumentálnosti a nekonečnosti.


Konečná verze – 17. 7. 2008



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate