Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Expresionismus


Arp, Hans (Jean)
Artaud, Antonin
Auerbach, Frank
Baumeister, Willi
Beckmann, Max
van den Berghe, Frits
Böcklin, Arnold
Bomberg, David
Boyd, Arthur
Brauner, Victor
Corinth, Lovis
Delvaux, Paul
Dix, Otto
van Dongen, Kees
Ensor, James
Ernst, Max
Fernández, Luis
Filla, Emil
Freundlich, Otto
Grosz, George
Guttuso, Renato
Hartley, Marsden
Hausmann, Raoul
Heckel, Erich
Hodler, Ferdinand
von Jawlensky, Alexei
Kirchner, Ernst Ludwig
Klee, Paul
Kokoschka, Oskar
Kollwitz, Käthe
Kubin, Alfred
Levine, Jack
Macke, August
Marc, Franz
Modersohn-Becker, Paula
Munch, Edvard
Münter, Gabriele
Nolde, Emil
Orozco, José Clemente
Pechstein, Max
Posada, José Guadalupe
Preisler, Jan
Roualt, Georges
Schad, Christian
Schiele, Egon
Schmidt-Rottluff, Karl
Schwitters, Kurt
Siqueiros, David Alfaro
Soutine, Chaïm
Spilliaert, Léon
Váchal, Josef
Yeats, Jack Butler
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Tento umělecký styl se zrodil v době před první světovou válkou. Nejednalo se o žádnou přesně zformovanou skupinu, ale spíše o celou řadu umělců spojených stejnými názory na umělecké vyjádření. Obvykle popisuje uměleckou tvorbu německých umělců na přelomu 19. a 20. století až přibližně do 30. let 20. století. Tento umělecký směr reprezentovaly především skupiny Die Brücke a Der Blaue Reiter.

Pod název expresionismus se tehdy zcela nepřesně, bez ladu a skladu, začalo zahrnovat vše, co vzniklo po naturalismu a impresionismu, tedy vlastně celé moderní umění. Jistým upřesněním termínu expresionismus pak byla kniha Paula Fechtera Der Expresionismus, která vyšla v roce 1914 přímo ve spojitosti se vznikem uměleckých skupin Die Brücke a Der Blaue Reiter.

Již ze samotného názvu exprese (vyjádření) se dá vytušit, že díla zachycovala citové poznatky a pocity umělcovy duše. Expresionismus seznamoval se světem hrůzné osamělosti, děsivé úzkosti ze smrti, nemoci a šílenství. Člověk byl viděn jako živá osobnost ztracená na drsném severu, trpící a milující. Děsivé fantazie kostlivců s bizardními karnevalovými maskami v sešklebených grimasách byly nekompromisně šokující, a tak tento umělecký směr nebyl zhýčkanými kritiky dostatečně oceněn.

Velký vliv na myšlenky expresionismu měl také filosof Friedrich Nietzsche, který ve svém pojednání Zrození tragédie (Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik, 1872) psal o potřebě návratu k opomíjeným uměleckým principům antického umění. Nietzsche rozdělil pojetí umění na dva typy: apollónský a dionýský – myšlenkový, uspořádaný, pravidelný oproti chaotickému, extatickému a opojnému. Apollónský princip byl myšlenkově pojatým ideálem, zatímco dionýský princip pocházel z podvědomí a představoval myšlení rozervaného umělce. Podle Nietzscheho byly oba principy obsaženy v uměleckých dílech, přičemž expresionismus představoval spíše dionýský přístup.

Expresionismus bojoval proti soudobým skličujícím poměrům a uměleckému akademismu a představil novou problematiku námětu s radikálně novými formálními prostředky. Svou přímostí se prokletí umělci expresionismu znelíbili nastupujícímu fašismu, který je označil za zvrhlé umělce a zničil mnohá jejich díla.


Konečná verze – 31. 7. 2008



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate