Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Informel (Art Brut)


Alechinsky, Pierre
Appel, Karel
Auerbach, Frank
Burri, Alberto
Dubuffet, Jean
Fautrier, Jean
Hartung, Hans
Hotere, Ralph
Michaux, Henri
Poliakoff, Serge
Riopelle, Jean-Paul
Saura, Antonio
Soulages, Pierre
Tàpies, Antoni
Wols
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Termín art informel byl poprvé použit v roce 1952 v knize francouzského uměleckého kritika a spisovatele Michela Tapié nazvané Un Art Autre (Jiné umění), ve které popsal různé typy umění, které byly založeny na improvizačních (informálních či bez formy) technikách a gestech. Toto umění pro něj bylo jiné hlavně svým odpoutáním se od tradic v umění předchozích generací. Tapié pak v tom samém roce zorganizoval výstavu nazvanou podle jeho knihy Un Art Autre, kde představil celou generaci nastupujících umělců. Jejich umění bylo zpočátku označováno jako Art Autre, později byl přijat termín informel.

Informel měl bourat koncepty tradičního umění i kompozice, byl spontánní, iracionální a svobodný – svým způsobem vycházel z nespoutané dynamiky amerického abstraktního expresionismu. Byl protikladem přesného geometrického umění, inspiraci nacházel v expresivních impulsech umělcovy mysli, což bylo inspirováno automatismem surrealistů. Informel si nade vše cenil své bezprostřednosti, vitality a nezkaženosti – jako umělecká díla byla často vystavována i plátna šílenců či dětí.

Informel byl uměním netvárnosti, k vytváření hrůzného napětí používal silné vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou. Umělec pracoval s barvou jako s blátem, všemožně ji míchal a kupil vrstvy na povrchu plátna v životnosti i dynamice. Barevná hmota pak na plátně zobrazovala širokou škálu pocitů, vidin samoty, odcizení, hněvu, hrůzy i zničení časem. Informel byl antikompoziční a neuspořádaný.

Informel se s průběhem doby rozšířil do Německa, Itálie a Španělska a příznivce si našel i v Japonsku. Inspiraci v něm našli také umělci tachismu.


Konečná verze – 1. 5. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate