Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Klasicismus a empír


Alma-Tadema, Lawrence
von Amerling, Friedrich
Barbier, Paul
Barry, James
Barth, Wilhelm
Barth, Eduard
Batoni, Pompeo
Bellotto, Bernardo
Canova, Antonio
Caravaque, Louis
Couture, Thomas
David, Jacques-Louis
Domenichino
Duplessis, Joseph-Siffred
Gérard, Baron François-Pascal-Simon
Girardon, François
Girodet de Roussy-Trioson, Anne-Louis
Gleyre, Charles
Greuze, Jean-Baptiste
Grooth, Georg Christoph
Guardi, Francesco
Hamon, Jean-Louis
Hansen, Constantin
Ingres, Jean Auguste Dominique
Kauffman, Angelica
Koch, Joseph Anton
Labille-Guiard, Adélaïde
Lampi starší, Johann Baptist
Langlois, Jérôme-Martin
Lefèvre, Robert
Leighton, Lord Frederic
Liotard, Jean-Étienne
Long, Edwin
Mengs, Anton Raphael
Molinari, Alexander
Navez, François-Joseph
Pellegrini, Giovanni Antonio
Poussin, Nicolas
Prenner, Georg Caspar
Prud'hon, Pierre-Paul
Quarenghi, Giacomo
Restout mladší, Jean
Riesener, Henri-François
Robert-Fleury, Tony
Siemiradzki, Henryk Hector
Stubbs, George
Torelli, Stefano
Trumbull, John
Vigée-Le Brun, Louise-Elisabeth
Vincent, François-André
West, Benjamin
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Klasicismus a empír vznikl koncem 18. a počátkem 19. století ve Francii. Byl podmíněn změnami v tehdejší společnosti, politickým úspěchem vlády Napoleona Bonaparta a tak zvanou intelektuální revolucí a osvícenstvím. Od těžkopádného baroka se klasicismus vracel k antické jednoduchosti, umění bylo přímo podřízeno dobovým estetickým požadavkům. Bylo oslavou hrdinů a nadosobních hrdinských činů – umělec tak byl spoutáván a omezován dobovými konvencemi a přáními zákazníka i diváka.

Důraz v obrazu byl kladen na přesnou a jednoduchou harmonii, vyváženost v modelaci objemu a klasickou figurální kompozici; barva sama o sobě neměla na plátně žádnou funkci a sloužila jen jako obarvení předmětu. Umění klasicismu bylo formální a chladné, nezaměřovalo se na hlubší emoce. S použitím antické mytologie klasicismus vycházel z apollónských idejí oslavy čisté krásy, byl v opozici k nespoutaným dionýským tendencím v umění i společnosti. Klasicismus byl klidný a racionální, odmítal impulzivitu a energii.

Umělci klasicismu viděli svůj naprostý ideál v antice a v oživení antické krásy v poctě novému impériu. Přímým podnětem pro inspiraci klasicismu v antice bylo objevení trosek Herkulanea v roce 1709 a vykopávky v Pompejích v roce 1748, které přinesly překvapivá zjištění o životě a umění antiky a vrhaly nové světlo na antické památky. Renesanční zájem o antiku byl odsuzován jako neopodstatněné přeludy – teprve klasicismus představil poznání, že antické umění bylo životnější a svobodnější, než jak se jevilo renesančnímu člověku.

Z umění klasicismu a jeho poněkud chladných pravidel vycházely nauky akademistů a orientalistů, přímou revoltou proti klasicismu pak bylo umění romantismu, které kladlo důraz na hluboké emoce a dynamickou kompozici.


Konečná verze – 1. 5. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate