Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Konceptuální umění


Atkinson, Terry
Beuys, Joseph
Broodthaers, Marcel
Burden, Chris
Christo a Jeanne-Claude
Darboven, Hanne
Emin, Tracey
Gilbert a George
Haacke, Hans
Hirst, Damien
Holzer, Jenny
Irazu, Pello
Johnson, Ray
Kawara, On
Kelley, Mike
Kippenberger, Martin
Klein, Yves
Koons, Jeff
Kosuth, Joseph
Lewitt, Sol
Morquillas, José Ramón Sáinz
Newman, Barnett
Ono, Yoko
Oppenheim, Dennis
Rauschenberg, Robert
Ruscha, Ed
Ryman, Robert
Sáinz Morquillas, José Ramón
Smithson, Robert
Yoko Ono
Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Konceptuální umění vzniklo v polovině 60. let, nicméně v různých podobách se tento nevšední experimentální umělecký směr objevuje i dnes. Ve svém počátku bylo konceptuální umění reakcí na formalitu tehdejšího amerického výtvarného světa. Jeho název poprvé použil v roce 1961 umělec Henry Flynt v jednom ze svých článků publikovaných Fluxusem.

V konceptuálním umění umělec zkoumal vyjadřovací prostředky a funkce, odmítal tradiční metody výtvarného umění. Nejdůležitějším prostředkem konceptuálního umění byl koncept či myšlenka, která byla zapojena do tvorby uměleckého díla, které, protože nebylo postaveno na tradicích výtvarného umění, mohl podle návodu stvořit i naprostý laik. Konceptuální umění významně narušilo hranici mezi tím, co bylo považováno za umění, a tím, co tradičně uměním nebylo.

Myšlenky konceptuálního umění poprvé ve svých pětatřiceti Větách o konceptuálním umění formuloval americký umělec Sol LeWitt, který byl i jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí. Jeho manifest byl publikován v roce 1967 v americkém uměleckém časopise Artforum a znamenal oficiální začátek hnutí konceptuálního umění, i když byla konceptuální díla vytvářena různými umělci již dříve.

V 90. letech 20. století byly myšlenky konceptuálního umění znovu propagovány skupinou Young British Artists (YBA), především pak Damienem Hirstem a Tracey Emin, kteří rozpohybovali světovou uměleckou scénu svou syrovostí a neotřelostí. Jejich práce bouraly všechny dosavadní tradice umění, což je spojovalo s uměním konceptuálních umělců v 60. letech 20. století.


Některé zajímavé projekty konceptuálního umění:
- V roce 1953 Robert Rauschenberg vystavil svou ‚Vygumovanou De Kooningovu kresbu‘, která byla přesně tím, čím ji nazval. Tím vyvolal diskusi o tom, zda vygumování díla jiného umělce je uměním, anebo je považováno za umění, protože tento čin udělal jiný umělec.
- V roce 1957 Yves Klein vytvořil svou ‚Aerostatickou sochu‘, která byla složena z 1001 modrých balónků, které vypustil před Galerií Iris Clert v Paříži, aby propagoval výstavu Proposition Monochrome; Blue Epoch. V tomto roce také vystavil svou ‚Minutovou ohnivou malbu‘, která nebyla ničím jiným než modrou deskou se šestnácti hořícími rachejtlemi.
- V roce 1958 opět Yves Klein sestavil výstavu ‚Prázdno‘, při které prohlásil, že všechny jeho obrazy jsou neviditelné a na výstavě otevřel pouze prázdné místnosti.
- V roce 1960 Stanley Brouwn prohlásil, že všechny boty v amsterodamských obuvnictvích jsou jeho uměleckými díly.
- V roce 1961 Robert Rauschenberg poslal telegram do Galerie Iris Clert v Paříži, ve kterém napsal: ‚Toto je portrét Iris Clertové, protože to říkám.‘ Tento telegram byl jeho příspěvkem na její výstavu portrétů.
- V roce 1961 Piero Manzoni vystavil plechové krabičky, které nazval ‚Umělcovo hovno‘ a ve kterých měla být jeho stolice. Krabičky podle jeho požadavků neměly být otevřeny, protože otevřením by přestaly být uměleckým dílem. Svoje díla pak prodával – doslova je vyvažoval zlatem. Manzoni také v nafukovacích balóncích prodával svůj vlastní dech.
- V roce 1962 Christo vytvořil svou ‚Železnou oponu‘, při které zablokoval jednu z pařížských ulic barely. Uměleckým dílem pak nebyla jeho barikáda, ale dopravní zácpa, která v ulici následně vznikla.
- V roce 1962 Piero Manzoni vytvořil svůj ‚Základ světa‘, který nebyl ničím než celou Zemí, kterou Manzoni prohlásil za svoje umělecké dílo.
- V roce 1965 Joseph Kosuth vytvořil instalaci své ‚Jednu a tři židle‘, ve které vedle sebe vystavil židli, fotografii židle a definici slova židle.


Věty o konceptuálním umění

Sol Lewitt

1. Konceptuální umělci jsou spíše mystici než racionalisté. Dosahují závěrů, které logika nemůže pojmout.
2. Racionální úvahy opakují racionální názory.
3. Iracionální názory vedou k novým zkušenostem.
4. Formální umění je nevyhnutelně racionální.
5. Iracionální myšlenky by měly být následovány rozhodně a logicky.
6. Pokud umělec změní svůj názor v průběhu vykonání díla, kompromituje výsledek a opakuje v minulosti dosažené výsledky.
7. V procesu, který zahrnuje vznik nápadu až po dokončení díla, je umělcova vůle druhotná. Jeho vůle může být pouze projevem jeho ega.
8. Pokud jsou používána slova jako malba a socha, implikují celou tradici a předpokládají následné přijímání této tradice, a tím kladou omezení na umělce, který tudíž váhá při vytváření umění, které by tato omezení přesahovalo.
9. Koncept a myšlenka jsou dvě různé věci. Koncept obsahuje všeobecný směr, zatímco myšlenka je komponent. Myšlenky uskutečňují koncept.
10. Myšlenky mohou být umělecká díla; jsou ve vývojovém řetězci, který případně může zaujmout nějakou formu. Všechny myšlenky nemusí být nezbytně nutně fyzicky vykonané.
11. Myšlenky nemusejí nezbytně nutně přicházet v logickém pořadí. Mohou se vyvíjet nečekanými směry, nicméně myšlenka musí být dokončena v mysli před tím, než se zformuje myšlenka následující.
12. Pro každé umělecké dílo, které se stává hmotné, existuje mnoho jeho variací, které hmotné nejsou.
13. Umělecké dílo může být považováno za vodič mezi myslí umělce a pozorovatele. Nikdy by ale k pozorovateli nemělo doopravdy dosáhnout a také by nikdy nemělo opustit umělcovu mysl.
14. Slova jednoho umělce k druhému mohou vyvolat myšlenkový řetězec, pokud spolu sdílejí společný koncept.
15. Protože žádná forma není ve své podstatě důležitější než ostatní formy, umělec může rovným dílem používat jakoukoliv formu od slovního vyjadřování (ať mluvou či písmem) až k fyzické realitě.
16. Pokud jsou používána slova a pokud vznikla z myšlenek o umění, potom jsou pouze uměním a nikoliv literaturou, stejně tak, jako čísla nejsou matematikou.
17. Všechny myšlenky jsou umění, pokud se uměním zabývají a pokud spadají do konvenčního pojetí umění.
18. Lidé se obvykle snaží pochopit umění minulosti tak, že na něj aplikují současné konvence, z čehož vzniká neporozumění umění minulosti.
19. Konvence v umění jsou pozměňovány uměleckými díly.
20. Úspěšné umění mění naše porozumění konvencím tak, že mění naše vnímání.
21. Vnímání myšlenek vede k novým myšlenkám.
22. Umělec si nemůže představit své umění, a nemůže ho pochopit, dokud není úplné.
23. Umělec může špatně pochopit umělecké dílo (porozumět mu jinak než umělec), nicméně stejně může být sveden svým vlastním nesprávně vyloženým myšlenkovým řetězcem.
24. Vnímání je subjektivní.
25. Není nezbytně nutné, aby umělec rozuměl svému vlastnímu umění. Jeho vnímání není ani lepší ani horší než vnímání ostatních.
26. Umělec může vnímat umění ostatních lépe než své vlastní umění.
27. Koncept uměleckého díla může zahrnovat podstatu díla nebo proces, při kterém je vytvářeno.
28. Pokud je myšlenka díla stanovena v umělcově mysli a je rozhodnuto o jeho konečné formě, je celý proces pouze dokončen naslepo. Existuje zde mnoho vedlejších podnětů, které umělec nemůže pojímat. Tyto podněty však mohou být použity jako myšlenky pro nová díla.
29. Proces je mechanický a nemělo by s ním být manipulováno. Měl by se vyvíjet svévolně.
30. V uměleckém díle je obsaženo mnoho různých prvků. Ty nejdůležitější jsou také nejzřejmější.
31. Pokud umělec používá stejnou formu ve více dílech a mění použitý materiál, lze předpokládat, že umělcův koncept se týkal použití materiálu.
32. Banální myšlenky nemohou být zachráněny nádherným provedením.
33. Je složité zpackat dobrý nápad.
34. Když se umělec naučí dělat své řemeslo příliš dobře, vytváří povrchní umění.
35. Tyto věty jsou poznámkami o umění, nejsou však umění samo o sobě.


Konečná verze – 9. 6. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate