Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělci:

 Římská kultura


pro tento směr nemáme žádného umělce

Díla:
žádná díla nezadána
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  

Řím byl podle pověsti založen na sedmi pahorcích roku 753 před naším letopočtem bratry Remusem a Romulem, kteří byli vychováni vlčicí. Zpočátku malá obec na Apeninském poloostrově však dosáhla nebývalého úspěchu a podmanila si celý tehdejší svět. Řím se stal střediskem nejen světového obchodu, ale i umění a kultury. V porovnání s mírumilovnou filosofickou společností Řecka byla Římská říše postavena na právech, vládě a politice, dobývání a kolonizování. Neznamenalo to však, že by byla kulturou barbarskou – úzce navazovala na umění Etrusků a Řeků, v nichž dlouho viděla svůj vzor a ideál krásy.

Římská republika byla založena kolem roku 509 před naším letopočtem svržením posledního ze sedmi římských králů. Následný politický systém pak byl založen na každoročně volených zastupitelích zasedajících v různých radách. Nejvýznamnějšími zastupiteli byli dva konzulové, kteří měli výkonnou moc nebo vojenské velení. Konzulové byli podřízeni senátu, který byl složen z šlechty a patriciů, později do něj byli voleni obyčejní lidé – plebejci.

Římané zakládali své kolonie po celém Středomoří, svou pozici upevnili také Punskými válkami ve 3. století před naším letopočtem. Řím se však neustálými válkami a dobýváním nových území vyčerpával, na čemž vydělávali senátoři na úkor vojáků a chudších lidí. Proti tomu se postavili ve 2. století před naším letopočtem dva tribunové, bratři Gracchiové, kteří však byli následně zabiti. Římští vojáci pak byli daleko více loajální ke svým velitelům než voleným představitelům, což mělo za výsledek další nepokoje a občanské války.

V polovině prvního století před naším letopočtem vzniklo tajné společenství Julia Césara, Pompeiuse a Crassuse – první triumvirát, který měl kontrolovat fungování republiky. Poté, co César dobyl Galii, neshody mezi ním a senátem vedly k občanské válce, kterou César vyhrál a následně byl doživotně jmenován diktátorem. V roce 44 před naším letopočtem pak byl zavražděn senátory, kteří chtěli obnovit staré pořádky. Následně byl zformován druhý triumvirát z Oktaviána (Césarem určeného nástupce), Marka Antonia a Lepida, nicméně jejich spojenectví se brzy rozpadlo. Lepidus byl poslán do vyhnanství, Markus Antonius spáchal v bitvě u Actia sebevraždu a Octavian se stal neomezeným vládcem Římské říše s titulem Augustus.

Mnozí z dalších vládců Říma se do historie zapsali svou neomezenou mocí i korupcí, nejhorší pověsti dosáhli Nero a Caligula, kteří byli představitelé julioklaudiánské dynastie, jež skončila roku 68 našeho letopočtu se smrtí Nera. Další dynastií byla flaviánská dynastie, která přinesla Římu největší rozkvět, po ní nastoupila severanská dynastie, která trvala v letech 193 až 235 a která znamenala vládu několika neschopných vládců. Tato krize byla ukončena Diokleciánem, který v roce 293 rozdělil Římskou říši na západní a východní, toto rozdělení se stalo definitivním v roce 395.

Západořímská říše musela v následující době čelit neustálým útokům barbarských kmenů – Hunů, Vizigótů, Vandalů i Germánů. Kultura Říma skončila se zánikem Západořímské říše 4. září 476 našeho letopočtu, když germánský velitel Odoacer donutil posledního římského císaře Romula Augustuse k abdikaci. I když se Řím nakonec stal kořistí barbarských kmenů ze severu, které si s sebou přinesly vlastní kulturu, bylo jimi římské umění respektováno, stejně jako principy římského práva nebo novějšího křesťanství. Římské umění bylo znovuzrozeno v principech humanismu a umění renesance.


Architektura

Stejně jako v sochařství a malířství, i v architektuře hledal Řím svůj vzor v Řecku. Brzy se však osamostatnil a vytvořil nespočetné památky s typicky římskými prvky – kulatým obloukem a kupolovou klenbou. V kultuře Římanů se také prvně setkáváme s konstrukcí baziliky, veřejné budovy pro obchodní a právnické kanceláře, směnárny a administrativní úřady. Křesťané převzali baziliku pro náboženské účely.

Nejvýznamnější památkou užívající kupolovou klenbu byl římský Pantheon. Tato stavba byla vynikajícím příkladem dokonalé techniky uplatnění konstrukce oblouku v kombinaci s podpěrným systémem pro zaklenutí obrovských prostor budovy.

Typickou stavbou s kulatými oblouky bylo čtyřpatrové Colosseum v Římě, které bylo plné chodeb a složitých konstrukcí. Měřilo 188 x 156 metrů s výškou 48.5 metrů, mělo přes 76 vchodů a jeho strmé hlediště mohlo pojmout padesát až sedmdesát pět tisíc diváků. Kolem jeho vrcholu bylo umístěno 240 dřevěných kůlů, které nesly velkou plachtu (velarium), jeho základy byly z betonu, který byl římským vynálezem. Pro otevírací představení v roce 80 našeho letopočtu byla aréna zaplavena pro rekonstrukci námořní bitvy s 3.000 účinkujícími, poté však sloužila hlavně pro gladiátorské souboje nebo mučení křesťanů.

Římané také mohou být považováni za první opravdové stavitele měst podle ideálního modelu, který se pak opakoval jen v drobných obměnách. Města byla přesně naplánována – měla organizované čtvrti s nádhernými vilami pro majetné občany i domy pro chudinu, některé z nich dosahovaly až pěti pater. Středem římského města bylo forum, centrum společenského, náboženského a kulturního života, zdobené sochami a vítěznými oblouky, oslavujícími hrdinské činy césarů. Nezbytnou součástí římského města byly také lázně plné mozaik, sloupoví a mramoru, využívané pro odpočinek a relaxaci.

Římská města byla vybavena vodovodním systémem akvaduktů. Nejznámějším modelem akvaduktu byl most Pont du Gard poblíž Nimes v jižní Francii, který přiváděl vodu ze vzdálenosti 30 mil a v průměru dodával až 300 litrů vody za den na každého obyvatele.

Dokonalým zachycením života Římanů byly vykopávky v Pompejích, které byly zasypány výbuchem sopky Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Život tohoto prosperujícího města s 20.000 obyvatel byl náhle zastaven v pohybu všedního dne a zachován v sopečném popelu, neviditelný a zapomenutý po téměř 1.600 let.


Sochařství

Než sochařství Říma našlo svůj vlastní osobitý styl, hledalo svůj vzor v Řecku – čím více se socha podobala svým stylem řeckému ideálu, tím více byla kritiky ceněna.

Římské sochařství se proslavilo novým žánrem bust, sochařských portrétů a soch césarů. Portréty a busty byly zachyceny velmi přesně, popisovaly každou vrásku a záhyb, neměly však téměř žádný citový výraz – sochař vlastně jen mapoval obličej, nesnažil se o zachycení nálady. Významnou kapitolou dějin sochařství byla také výroba oslavných jezdeckých soch césarů, které ve své době zdobily každé náměstí a veřejné prostranství.

Ve spojení s architekturou vyvstalo také umění reliéfu. Reliéfy byly využívány na štítech budov, vítězných obloucích i na oslavných sloupech. Jedním z nejznámějších oslavných sloupů byl 38 metrů vysoký Trajánův sloup v Římě, který je pokryt 187.5 metrů dlouhým pásem reliéfů, rozdělených do 150 kapitol.


Malířství

Malířství, freskařství a umění mozaiky Říma hledalo své náměty v mytologii, přírodě, krajině i portrétu. Římské portréty se téměř nezachovaly, avšak z nálezu v Malé Asii existuje několik stovek pohřebních maleb. Portréty byly namalovány na dřevěných deskách a přiloženy k mumiím zemřelých. Portréty nevyužívaly prostorovosti, působily však svým provedením a precizností.

O nebývalém rozvoji freskařství svědčily nálezy z Pompejí. Náměty fresek byly většinou zahrady a idylické krajiny, které měly jako malovaná architektura spoluvytvářet iluzi prostoru a zjemňovat místnost. Malíř si ke svému dílu pečlivě připravil stěny místností, i technika míchání barvy byla nesmírně složitá. Provedení fresek bylo precizní, se snahou o co nejreálnější znázornění. Malby byly často kopiemi řeckých obrazů nebo jimi byly úzce inspirovány, stejně jako řecké fresky však postrádaly využití principu světla a stínu.

Mozaiky budovali Římané na zdech i na podlahách. Nástěnné mozaiky využívaly jemnějších materiálů a detailnějších technik než podlažní mozaiky, které většinou sloužily pouze jako dekorace v lázních.


Konečná verze – 9. 6. 2009



Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate