Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Ary Scheffer
Akademické umění a orientalismus  
Romantismus  
Díla:
Autoportrét
Faust a Markétka v zahradě
Francesca da Rimini
Macbeth a čarodějnice
Markétka u studny
Portrét manželky Fredericka Kenta
Smrt Géricaulta
Souliotské ženy
Svatý Augustin a Svatá Monika
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1795 - † 1858, Holandsko, Francie

Francouzský malíř holandského původu Ary (Ariel) Scheffer se narodil 10. února roku 1795 v holandském městě Dordrechtu v rodině chudého malíře Johanna-Bernharda Scheffera (1764 – 1809) a jeho manželky Cornelie (1769 – 1839). Měl ještě dva mladší bratry, Henriho a Arnolda.

Po smrti otce se v roce 1811 Schefferovi na matčino přání přestěhovali do Paříže, kde by se jim dostalo kvalitního vzdělání. Scheffer se brzy po příjezdu do Paříže zapsal na studia do ateliéru malíře Pierre-Narcisse Guérina. Tam studoval pod přísným vedením mistra, který neuznával nic jiného, než klasické a tradiční nauky. Zároveň také začal prodávat svoje obrazy a takto živil svou matku i dva mladší bratry, kteří zcela záviseli na jeho příjmu. Do jeho ateliéru docházeli také jeho spolužáci, které doučoval.

O Schefferův ateliér se starala jeho matka, která tam také zároveň uváděla hosty, čistila štětce a poklízela. Jednoho dne prý přijela v kočáru krásná dáma, která se chtěla nechat portrétovat. Paní Schefferové dala svou šálu s pohrdlivými slovy, aby na ni dávala pozor, nebo že to řekne jejímu pánovi. Když se pak večer paní Schefferová svěřila o této příhodě svému synovi, jen odpověděl, že za to oné dámě naúčtují o padesát franků víc. Svou matku Scheffer velmi miloval a respektoval, obracel se na ni nejen v osobním životě, ale také hledal její rady v kombinaci barev a póz.

Po tom, co Scheffer opustil Guérinův ateliér, začal se zajímat o nauky romantismu, které v té době skrze literaturu šířil Byron a Goethe. Goethovým Faustem se pak Scheffer inspiroval k vytvoření rozsáhlé série obrazů s touto tématikou. Scheffer byl také výtečným portrétistou, portrétoval francouzskou královskou rodinu i oblíbené hudební skladatele Chopina a Liszta.

V roce 1826 začal Scheffer pracovat ve službách vévody Orleánského v Neuilly, měl tehdy učit jeho dceru princeznu Marii matematice a kreslení. Scheffer princeznu nakonec učil sochařství a modelování a mezi oběma mladými lidmi se vyvinul téměř pohádkový vztah – rodiče princezny najali Scheffera, aby z pyšného a nepřizpůsobivého děvčete prostřednictvím umění vychoval pravou dámu, která se zamilovala do svého učitele. Mariini rodiče Scheffera respektovali a byli s jeho prací spokojení a možná snad i přáli mladé lásce své dcery, ale když byl 13. července 1830 vévoda Orleánský prohlášen králem, patrně usoudil, že přátelství jeho dcery s pouhým malířem nemá budoucnost a Scheffera ze svých služeb propustil. Nedlouho poté přinesl Scheffer do domu své matky nemluvně, malou holčičku, kterou pojmenovali Cornelie a o kterou se následně starali jako o vlastní. Schefferova matka se nikdy na matku Cornelie neptala. Princezna Marie upadla z odloučení od Scheffera do melancholie a brzy poté zemřela. Scheffer byl její smrtí natolik zdrcen, že se jeho přátelé i rodina obávali o jeho život, dlouhou dobu maloval pouze truchlivé portréty Marie.

Scheffer našel naději a sílu ve své dceří Cornelii, kterou vychovával společně se svou matkou. Učil ji jazyky, hudbu, malování i sochařství a Cornelie mu také velmi často seděla modelem. Král Ludvík Filip se od Scheffera distancoval, nicméně královna s ním i nadále udržovala přátelské kontakty – dokonce si od něj objednala portrét mladé Cornelie a zaplatila mu za něj daleko vyšší částku, než kterou určil. Jeho dcera se nakonec provdala za lékaře jménem Marjolin.

V roce 1850 se Scheffer oženil se Sophií, vdovou po generálovi Beaudrandovi. I když k němu byla jeho manželka velmi milá a podporovala ho, žárlila na jeho přátelství s jeho bratry, vztah s jeho dcerou Cornelií a snad i na to, že rád maloval, což Schefferovi bralo energii i inspiraci pro jeho umění. Scheffer se s jejich vztahem smířil, a aby svou manželku učinil šťastnou, přestal nakonec malovat úplně.

V roce 1846 se Scheffer přestal účastnit výstav Salonu a zavřel svůj ateliér, nicméně ve své tvorbě nepřestal. Obrazy, které od této doby namaloval, pak byly vystaveny až po jeho smrti. Tato výstava byla velmi neúspěšná a výrazně poškodila Schefferovu pověst, veřejnost jeho obrazy nepřijala kvůli jejich zemitým tónům barev a nadměrnému sentimentu. Schefferova dcera pak tyto takřka neprodejné obrazy odkázala malířovu rodnému městu Dordrechtu, kde jsou nyní umístěny ve sbírkách městského musea.

Scheffer zemřel 15. června 1858 v Argenteuil, byl pohřben na Cimetière de Montmartre v Paříži.


Konečná verze – 12. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate