Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Ernest Meissonier
Akademické umění a orientalismus  
Díla:
Barikáda
Čtenář v bílém
Hlídka: Období Ludvíka XIII. (Arkebuza)
Mušketýr
Muž ve zbroji se svým koněm
Nájemní vrazi
Portrét seržanta
Průvodce
Rozvaliny paláce Tuileries po Komuně, 1871
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1815 - † 1891, Francie, 

Francouzský malíř Jean Louis Ernest Meissonier se narodil 21. února 1815 v Lyonu, jeho rodiče se však už za několik let po jeho narození rozhodli přestěhovat do Paříže, kde si jeho otec zařídil malou výrobnu drogistického zboží. Tam také mladý Meissonier začal pracovat, nicméně jeho rodiče si brzy povšimli jeho talentu a rozhodli se podporovat ho v jeho touze stát se umělcem. Meissonier studoval v několika ateliérech pod vedením různých tehdy oblíbených umělců (například Léona Cognieta) a v roce 1835 se již účastnil výstavy v Salonu, kam zasílal své práce ještě téměř dalších dvacet let.

Meissonier v době svého triumfu v Salonu maloval především portréty a žánrové výjevy, které se vyznačovaly velmi precizním provedením. Ač tvořil v době, kdy ve Francii probíhaly spory mezi představiteli různých uměleckých stylů, Meissonier se nikdy nepřidal na stranu žádné umělecké školy a prakticky si sám určoval, jakým stylem bude tvořit. Byl vzdálen klasicismu, romantismu i stylu vznikající Barbizonské školy, a když se mu nějaké aspekty těchto škol zamlouvaly, bez rozpaků je přijal, hlavně aby se jeho obrazy líbily lidem.

Meissonier byl ovlivněn starým holandským uměním a jeho obrazy často ukazovaly jasný holandský vliv při práci se štětcem. Protože obrazy starých holandských mistrů měly vždy úspěch u veřejnosti, Meissonierovy obrazy tyto dojmy podněcovaly a zlepšovaly mu naději na lepší prodejnost. Meissonier také často maloval miniatury, ve kterých vynikla jeho pozornost detailu a jistá ruka. Všechny tyto aspekty jeho tvorby v kombinaci s absolutním vyhověním požadavků trhu z Meissoniera vytvořily velmi vyhledávaného a oceňovaného umělce.

Meissonierova díla však měla jednu velkou nevýhodu – nebyly to výjevy z opravdového života, Meissonier pouze kopíroval kompozice a rozložení na plátně, což mu v dnešní době bývá často zazlíváno. Ve své době však Meissonier byl velmi dobrým znalcem trhu a pouze naplňoval požadavky svých zákazníků.

Jakožto jeden z oficiálních malířů se Meissonier těšil velké oblibě veřejnosti a v roce 1859 byl Napoleonem III. požádán, aby se stal členem císařské výpravy do Itálie. Tato výprava byla pro Meissonierovu tvorbu zcela zásadní, neboť na ní našel novou inspiraci pro svá díla – začal malovat válečné výjevy, které se pak staly podstatnou částí jeho další tvorby. Velmi významnou pak byla pro Meissonierovu kariéru bitva u Solferina, která jeho úspěch nastartovala.

O šest let později byl Meissonier opět císařem požádán, aby se zúčastnil další válečné výpravy, tentokrát do Pruska. Meissonier tento návrh přijal, nicméně po několika výrazných porážkách francouzských vojsk jeho nadšení ochládalo, až ochladlo úplně jeho útěkem z bitevního pole. Snad aby zmírnil hořkost porážek, začal se Meissonier zabývat triumfy francouzského napoleonského vojska v minulosti a takřka idealizoval všechny Napoleonovy vojenské činy. Tyto obrazy z Meissoniera udělaly největšího malíře obrazů s vojenskou tématikou ve Francii a z jeho kompozicí se učila celá řada malířů nastupující generace.

Meissonier však sám procházel velkou tvůrčí krizí – při vytváření monumentálních obrazů se příliš zabýval detaily, které mu pak neumožňovaly obraz dokončit. Na jednom obraze tak dokonce pracoval celých čtrnáct let, aby nakonec celé plátno zničil. Kvůli těmto osobním neúspěchům byl Meissonier znám jako velmi nepřístupný a pyšný malíř, který, ač byl veřejností oslavován, nevytvořil více monumentálních obrazů, které by jeho talent podpořily.

Meissonier zemřel 31. ledna 1891 v Paříži. Byl pohřben v Poissy, kde mu byl v roce 1894 postaven pomník.


Konečná verze – 27. 11. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate