Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Narcisse Virgile Diaz de la Peña
Barbizonští  
Realismus  
Díla:
En foret de Fontainebleau
Les u Fontainebleau
Návrat lovců
Orientálka s dcerou
Sluneční paprsky v lese u Fontainebleau
Starý větrný mlýn u Barbizonu
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1807 - † 1876, Francie, 

Francouzský malíř Narcisse Virgile Diaz de la Peña se narodil 20. srpna roku 1807 v Bordeaux – za jeho španělsky znějícím jménem stojí jeho rodiče, kteří do Francie odešli ještě před jeho narozením kvůli politickému pronásledování. Když bylo Diazovi deset let, zcela osiřel. Protože ho rodiče zanechali bez finančních prostředků, byl dán na výchovu k faráři v Bellevue poblíž Paříže. Další rána osudu přišla o rok později – v lese Meudon poblíž Sèvres ho do nohy kousl had, přivolaný felčar mu ránu špatně ošetřil a v ráně se mu udělala infekce. Diazovi pak musela být kvůli otravě krve amputována noha a celý život pak musel používat dřevěnou nohu, která se takřka stala jeho poznávacím znamením.

Když bylo Diazovi patnáct let, vstoupil do učení v porcelánce v Sèvres, kde se naučil základům malování. Diaz s oblibou chodil do Louvru, kde obdivoval především díla Correggia, Prud'hona a Watteaua, jejichž plátna byla velkou inspirací pro jeho ranné obrazy. Diaz také velmi oceňoval tvorbu svých součastníků – Delacroixe pro jeho obrazy s dramatickou orientální tématikou a Theodore Rousseaua, se kterým se seznámil osobně v roce 1836 v Barbizonu, jehož atmosféru si Diaz velmi oblíbil. O své nadšení nad Barbizonem se podělil se svými přáteli Corotem a Daubignym, se kterými pak spoluzaložil Barbizonskou školu.

Diaz poprvé vystavoval v Salonu v roce 1831, jeho práce byly oceněny třemi zlatými medailemi a v roce 1851 byl také jmenován rytířem Čestné legie. Díky velkým úspěchům v Salonu v roce 1848 pak byli malíři Barbizonské školy oficiálně uznáni kritikou i veřejností a jejich sláva vydržela po takřka celých následujících dvacet let.

Protože byl Diaz vyučeným dekoratérem porcelánu, byl zvyklý na svých plátnech používat bohaté a jasné barvy. Poznávacím znamením Diazových obrazů je zvláštní lesní intimita, které se mu podařilo dosáhnout umným zachycením slunečních paprsků procházejících mraky i korunami stromů. Diaz byl velmi příjemným společníkem, byl dobrým přítelem svých barbizonských kolegů a velmi podporoval také mladé impresionisty – nikdy žádným způsobem nežárlil na jejich úspěch a často také jejich obrazy sám kupoval, aby je mohl chválit před svými přáteli mimo umělecké kruhy. Diaz měl v oblibě hlavně mladého Renoira, jemuž byl jak dobrým přítelem, tak také učitelem a mecenášem. Diaz si nikdy ani slůvkem nestěžoval na svůj hendikep a nikdy pro sebe nehledal žádné úlevy či výhody, i když nemohl cestovat do dalekých exotických zemí, jak si vždy přál. To však Diazovi nijak nezabránilo v tom, aby ve svém domově v Barbizonu maloval témata Orientu podle svých vlastních představ.

Diaz zemřel 18. listopadu roku 1876.


Konečná verze – 19. 4. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate