Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Henri Gaudier-Brzeska
Vorticismus  
Omega Workshops  
Díla:
Červená kamenná tanečnice
Hlava dítěte
Horace Brodzky
Idiot
Orientální maska
Oryx
Pták polykající rybu
Sophie Brzesková
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1892 - † 1915, Francie, Velká Británie

Francouzský malíř a sochař Henri Gaudier-Brzeska se narodil 4. října 1892 v městečku St. Jean de Braye ve Francii. V roce 1903 začal studovat obchod v Orleansu a díky svým výborným studijním výsledkům také získal dvouměsíční stipendium na cestu do Londýna a poté další stipendium ke studiu obchodu na univerzitě v Bristolu. V té době se poprvé seznámil s ponurou atmosférou Anglie, kterou si ihned zamiloval, i když si ke stipendiu musel přivydělávat těžkou prací pomocníka prodejce uhlí. V roce 1908 pak ukončil svá studia a začal cestovat po celé Evropě – navštívil Holandsko, Belgii a Německo, kde v Mnichově krátce studoval umění a na živobytí si přivydělával jako dělník v továrně.

V roce 1910 se Gaudier-Brzeska usadil v Paříži, kde pracoval jako překladatel v knihovně Ste. Geneviève. Tam se také setkal se svou osudovou ženou Sophií Brzeskovou – polskou spisovatelku, která byla více než dvakrát starší než on a která měla na jeho tvorbu i osobní život obrovský vliv, ač nikdy nebyli manželé. Brzesková ho také přesvědčila, aby se věnoval sochařství, což byl obor, v němž mohl uplatnit veškerý svůj talent. Kvůli nedostatku financí se pak Gaudier-Brzeska rozhodl vrátit se do svého rodného městečka. Chtěl také představit svým rodičům Sophii, která byla ubytována ve vedlejší vesnici, nicméně po velké hádce byl donucen odjet i se Sophií zpět do Paříže. V lednu roku 1911 pak oba odjeli do Londýna, kde se rozhodl přidat jméno Brzeska ke svému přijímení. V Londýně pracoval jako úředník v zasilatelské firmě a také tam často chodil do zoologické zahrady, kde vytvořil mnoho studií ptáků a zvířat, které ho velmi proslavily, stejně tak jako jeho skici boxerských a zápasnických zápasů, jež mu sloužily jako podklady pro jeho sochy.

Sochařská tvorba Gaudiera-Brzesky byla ovlivněna mnoha různými uměleckými směry i domorodým uměním. Velmi obdivoval syrové formy soch Auguste Rodina, ale také sochy právě nastupujícího kubismu a futurismu – navštívil druhou pařížskou výsavu Pabla Picassa, dobře znal tvorbu Brancusiho i Epsteina. Ve svých sochách se vždy snažil o to, aby vyzařovaly energii a pohyb a aby jejich forma nerušila celkový dojem zbytečnostmi a detaily, které by podle něj rozbily celkovou jednotu a pocit z díla. Gaudier-Brzeska se také věnoval kresbě – jeho obrazy, stejně jako jeho sochy, obsahují jednoduchou energii a životnost. Mnoho skic se také zabývá pohybem a různými náhledy na objekty, které pak podle svých skic sochal. Vytvářel také pastely – jeho obrazy se vyznačují jasnými barvami a velkým příklonem k abstrakci. Gaudier-Brzeska vytvořil také několik linorytů a rytin. I když se Gaudier-Brzeska aktivně věnoval umění pouhé čtyři roky svého života, měl velmi silný vliv na rozvoj moderního sochařství.

V roce 1913 se Gaudier-Brzeska přestěhoval do svého maličkého ateliéru pod železničním mostem v Putney. Seznámil se také s Ezrou Poundem, který ho seznámil se skupinou Omega Workshops a s vorticisty, jejichž setkání se pak Gaudier-Brzeska často účastnil. Hojně také přispěl do obou čísel jejich časopisu Blast a vystavoval také na jejich výstavě v roce 1915. V tomto roce se Gaudier-Brzeska dal po vstupu Francie do první světové války zapsat do služeb francouzské armády, kde sloužil nejdříve jako desátník a pak jako seržant. Dobové zápisy hovoří také o tom, že se s velkým nadšením účastnil všech bojových akcí a takřka si nepřipouštěl, že by mohl být v nějakém nebezpečí – byl dekorován medailí za hrdinství.

Gaudier-Brzeska přišel o život 5. června 1915 při útoku pěchoty v bitvě poblíž Neuville-Saint-Vaast ve věku pouhých dvaceti čtyř let. Po jeho smrti Sophie Brzesková upadla do obrovských depresí a v roce 1925 zemřela v léčebně.


Konečná verze – 27. 4. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate