Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Adam Elsheimer
Renesanční umění  
Díla:
Autoportrét
Ceres a Stellio
Jakubův sen
Kamenování Sv. Štěpána
Odpočinek na útěku do Egypta
Sv. Pavel na Maltě
Útěk do Egypta
Útěk do Egypta II.
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1578 - † 1610, Německo, Itálie

Německý malíř a grafik Adam Elsheimer se narodil roku 1578 ve Frankfurtu jako jeden z deseti dětí krejčího. Malovat se naučil v malířské dílně Philippa Uffenbacha, kam vstoupil už jako malý chlapec.

Elsheimer v roce 1598 přesídlil z Německa do italských Benátek, kde byl silně ovlivněn tvorbou benátských mistrů. Jejich techniku užití barvy kombinoval se svým vlastním pojetím světla a s důrazem na realismus, které užíval nejčastěji při malování obrazů s náboženskou tématikou. Ve své tvorbě věnoval velkou pozornost detailu a z jeho děl je patrná také jeho dobrá obeznámenost s podrobnou anatomií lidského těla – Elsheimer nemaloval pouze strnulé pózy, jeho obrazy svým způsobem žily a dýchaly, jeho postavy zdůrazňovaly pohyb a dynamiku.

V roce 1600 se Elsheimer usadil v Římě, kde se ihned zapojil do uměleckého života. Mezi jeho přátele patřil i Johann Faber, který byl papežovým lékařem, botanikem a sběratelem umění. Pocházel z německého Bamberku, byl kurátorem papežských botanických zahrad a byl členem skupiny intelektuálů Accademia dei Lincei. Elsheimerovým dobrým přítelem byl také Rubens, který se ovšem na Elsheimera nakonec zlobil, protože nenašel sílu malovat. Elsheimer také nějakou dobu sdílel ubytování s Davidem Teniersem starším.

V roce 1606 se Elsheimer oženil s jistou Carolou Antonií Stuardou da Francoforte, která byla skotského původu a která pocházela stejně jako Elsheimer z Frankfurtu. V roce 1609 pak spolu měli syna, který však patrně o rok později zemřel. Carola byla vdovou po malíři Nicolasi de Breul a po Elsheimerově smrti si vzala za muže dalšího malíře, Itala Ascania Querciu. Svědkem na Elsheimerově svatbě byl jeho malířský kolega Paul Bril, který pocházel z Vlámska a kterému Elsheimer v době své smrti nakonec dlužil poměrně dost peněz.

V roce 1606 Elsheimer přestoupil z luteránské víry na katolicismus a v tom samém roce se také stal členem sdružení Accademia di San Luca, římského malířského cechu.

Elsheimer se v roce 1609 stal údajně prvním malířem, který zachytil hvězdnou oblohu podle skutečnosti. Elsheimerovy obrazy byly velmi malé, často byly namalovány na měděných destičkách.

I když Elsheimer zemřel poměrně mladý, mnohá z jeho děl byla kopírována jinými malíři, tiskaři i rytci a Elsheimerova proslulost prostoupila téměř celé 17. století. Elsheimer byl ve své době velmi oblíbeným malířem, nicméně zemřel v chudobě. Podle několika pramenů trpěl melancholií a v těchto obdobích nepracoval. Protože tak nenaplnil zakázky, byl uvržen do vězení pro dlužníky.

Elsheimer zemřel roku 1610 v Římě.


Konečná verze – 16. 6. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate