Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Veit Stoss
Gotika  
Renesanční umění  
Díla:
Hlavní oltář Sv. Marie
Marie s dítětem
Nářek
Panna s dítětem a granátovým jablkem
Zvěstování
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1438 - † 1533, Německo, 

Německý sochař Veit Stoss se narodil kolem roku 1450 ve městečku Horb am Neckar. Svému umění se naučil v Norimberku v Německu, nicméně mnoho jeho slavných děl se nachází v Krakově v Polsku, kde rovněž strávil významnou část svého života – tam se proslavil pod jménem Wit Stwosz. Protože v Krakově pobýval poměrně dlouhou dobu (od roku 1477 do roku 1496, tedy celých devatenáct let), zařídil si tam také vlastní dílnu, kde zaměstnával mnoho učedníků a tovaryšů. Důvod pro jeho návrat do Norimberka je neznámý.

Stoss na počátku svého uměleckého života tvořil především ve stylu gotiky, až jeho pozdější práce obsahují první renesanční prvky. Mezi jeho nejznámější sochařské počiny patří hlavní oltář kostela Sv. Marie v Krakově, na kterém pracoval v letech 1477 až 1489. Dalším jeho významným dílem nacházejícím se v krakovské katedrále byl jeho náhrobek polského krále Kazimíra IV. Jagellonského, který vytesal z červeného mramoru v roce 1492. Po svém návratu do Norimberka v roce 1496 Stoss pracoval na zakázkách tamních kostelů, přičemž za zmínku bezpochyby stojí tři kamenné reliéfy s výjevy z Kristova života, které v roce 1499 vytvořil pro norimberský kostel Sv. Sebalda. Jeho nejznámější sochou nacházející se v Německu je jeho dřevěná socha Zvěstování, kterou vytvořil v roce 1518 pro norimberský kostel Sv. Vavřince.

Podle dobových záznamů byl Stoss neklidné povahy, nikde dlouho nevydržel a nikdy nebyl s ničím spokojen. Často také vyjadřoval svůj nesouhlas s působením norimberských radních, nicméně nikdy sám žádnou funkci v radě města nevykonával. Na svých zakázkách vždy pracoval rychle a svědomitě, nicméně hlavně na začátku jeho sochařské kariéry mu bylo vytýkáno, že svoje postavy neobdařuje dostatečnou mírou duchovnosti. Stoss možná svoje postavy opravdu neobdařoval v tehdejší době požadovanou duchovností, ale není pochyb, že jim při jejich zpracování vnukl své vlastní pocity, životnost a jedinečnost – jeho sochy nebyly jen slepým následováním gotických vzorů, ale zobrazovaly i jeho vlastní osobnost, což byl na tehdejší dobu bezpochyby unikát.

Stoss zemřel 20. září roku 1533 v Norimberku.


Konečná verze – 28. 6. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate