Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jean-Baptiste-Siméon Chardin
Realismus  
Rokoko  
Díla:
Autoportrét
Autoportrét se štítkem
Dívka s pálkou a badmintonovým košíčkem
Domeček z karet
Hrušky, vlašské ořechy a sklenice vína
Kanárek
Madame Chardinová
Mladá učitelka
Mýdlová bublina
Pečetění dopisu
Pradlena
Rejnok
Služka v kuchyni
Těžce pracující matka
Zátiší s kočkou a rejnokem
Zátiší s kočkou a rybami
Zátiší s mrtvým bažantem a loveckou brašnou
Žena chystající si čaj
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1699 - † 1779, Francie, 

Francouzský malíř Jean-Baptiste-Siméon Chardin se narodil 2. listopadu roku 1699 v Paříži v rodině uměleckého truhláře. Malovat se učil u malířů historických výjevů – nejdříve v ateliéru Pierre-Jacquese Cazese a poté Noëla-Nicholase Coypela. V roce 1724 se pak Chardin stal mistrem na Académie de Saint-Luc, v roce 1728 se stal členem Académie Royale de Peinture et de Sculpture.

První Chardinova účast v Salonu přišla v roce 1737, Chardin se pak pravidelně účastnil všech dalších Salonů po téměř padesát let. Navíc zastával funkci pokladníka a sekretáře a v roce 1761 také dohlížel na instalaci výstavy. Protože ho nové povinnosti velmi zaměstnávaly, neúčastnil se výstav s novými obrazy, na které neměl čas, ale obesílal je se svými staršími a méně známými díly. V roce 1763 pak Académie ocenila jeho práci pro Salon doživotní rentou dvou set zlatých. Ke konci života se Chardinovi zhoršoval zrak, a tak se zaměřil na techniku pastelu. Jeho jemné portréty z této doby nebyly kritikou tehdejší doby přijaty pozitivně, dnes jsou však považovány za jeho mistrovská díla. Poslední známou olejomalbu Chardin vytvořil v roce 1776, posledního Salonu se účastnil v roce 1779.

Chardin byl jedním z nejvyhledávanějších malířů zátiší a žánrů Francie 18. století a dodnes bývá považován za největšího malíře atmosféry své doby. Chardinovy jednoduché kompozice byly bohaté na city, jeho barevné tóny byly vyrovnané a představovaly tak Chardinovo dokonalé porozumění formy a charakteru zobrazované scény. Stejného dojmu a pocitu Chardin dosáhl svým smyslem pro detail, který tvary, barvami a povrchy předmětů ukazoval hlubokou symboliku života a prostředí obyčejných lidí. S největší pravděpodobností se Chardin svým uměním inspiroval u starých holandských mistrů, jejichž vliv je na jeho obrazech více než zřejmý.

Ještě v době studií se Chardin v roce 1723 seznámil a zasnoubil s Marguerite Saintardovou, kterou si vzal za manželku až v roce 1731 – pravděpodobně čekal, až bude dostatečně finančně zajištěn, aby se mohl starat o svou rodinu. V listopadu roku 1731 se narodil jeho syn Jean-Pierre, v roce 1733 se narodila jeho dcera Marguerite-Agnès. Jeho rodinné štěstí bohužel netrvalo dlouho – v roce 1735 zemřela jeho manželka a o dva roky později zemřela také jeho dcera. V roce 1744 se Chardin znovu oženil, tentokrát s Françoise-Marguerite Pougetovou. O rok později se jim narodila dcera Angélique-Françoise, která se bohužel dožila pouhého jednoho roku. V roce 1767 zastihla Chardina zpráva, že jeho syn Jean-Pierre, který byl také malířem, v Benátkách spáchal sebevraždu utopením.

Chardin žil téměř celý život na levém břehu Seiny ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés, v roce 1757 se přestěhoval do Louvre, kde mu Ludvík XV. přidělil ateliér a byt společně s doživotní rentou, která čítala pět set zlatých. V roce 1770 se Chardin stal ‚Premiere peintre du roi‘ s rentou 1.400 zlatých ročně.

Chardin zemřel 6. prosince roku 1779 v Paříži.


Konečná verze – 11. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate