Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Michel Sittow
Renesanční umění  
Díla:
Korunovace Panny
Pieta
Portrét Kateřiny Aragonské
Portrét muže
Portrét muže s karafiátem
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1469 - † 1525, Estonsko, Holandsko

Estonský malíř Michel Sittow se narodil roku 1469 v Talinu, který byl v té době nazýván Reval. V různých pramenech bývá nazýván Syttow, Sydu, Zittoz, Syttau, Mistr Michiel nebo Michel, ale také Miguel Sithium – jméno Michel Sittow bylo oficiálně přijato až v roce 1939. Jeho otcem byl Clawes (Claes) van der Sittow, velmi majetný malíř a tesař holandského nebo německého původu, jeho matkou byla druhá manželka jeho otce Margarethe Mölnarová (také Molnerová), která byla dcerou bohatého švédského obchodníka. Michel byl nejstarším ze tří jejich dětí, měl dva mladší bratry Clawese a Jaspera.

Oblíbeným Sittowovým tématem byly poloviční portréty a obrazy Madon. Velmi zajímavým faktem je to, že při malování Madon se svatými dával postavám podobu svých přátel, známých a klientů.

Prvním a nejvýznamnějším Sittowovým učitelem malířství byl jeho otec, nicméně malířství nemělo být jeho jediným povoláním – studoval také teologii v talinském dominikánském klášteře. V roce 1484 se pak Sittow rozhodl odejít do Brug, kde chtěl studovat tamní tradiční malířství. Tam studoval několik let nejspíš pod vedením Hanse Memlinga nebo Huga van der Goese a poté cestoval po celém Holandsku, aby se dále ve svém umění zdokonalil. Potom na nějakou dobu odešel do Itálie a v roce 1492 se usadil ve Španělsku, kde působil na dvoře Isabely Kastilské, kde zůstal až do její smrti v roce 1504. V pramenech z té doby bývá zmiňován také jako Melchior Aleman (Melchior Němec). Sittow pro Isabelu vytvořil mnoho portrétů, kterými pak Isabela obdarovávala své ctitele, obdivovatele a příbuzné, ale také důležité politické spojence. Se španělským královským dvorem pak Sittow navštívil mnohá španělská města: Toledo, Barcelonu, Madrid, Sevillu a Granadu.

V roce 1502 se pak Sittow na rozkaz Isabely vrátil zpět do Holandska, kde působil na dvoře jejího zetě Filipa Sličného, který byl synem císaře Maxmiliána I. Když pak Isabela o dva roky později zemřela, Sittow oficiálně přešel do Filipových služeb, kde zůstal až do roku 1506, kdy Filip sám zemřel. Sittow se pak rozhodl vrátit se do svého rodného města, kde se však bohužel setkal s velkými nepříjemnostmi. V té době totiž byl již jeho otec po smrti a jeho matka se znovu provdala za jistého Didericka van Katwijka. Když jeho matka v roce 1501 zemřela, připadl majetek rodiny van Katwijkovi, který ho odmítl Sittowovi vydat. Protože městská rada odmítla jeho stížnost uznat, byl Sittow nucen svůj požadavek přednést u vyššího soudu v Lubecku. Tam byl jeho požadavek uznán, ale majetek mu oficiálně připadl až v roce 1518, kdy van Katwijk zemřel.

Po svém návratu do Talinu byl Sittow prakticky hned přijat za člena tamního malířského cechu Sv. Kanuta. Ve svém rodném městě však nezůstal dlouho, nějakou dobu pracoval na zakázkách ve Finsku a v Dánsku, až byl nakonec povolán do Holandska do služeb tamní regentky Markéty Habsburské, která byla známa svou náklonností k umění a literatuře. Krátce pak působil ještě ve Španělsku ve službách krále Karla I., který se později stal císařem Karlem V. Sittow měl velkou řadu úspěšných zakázek i obdivovatelů, a tak bylo velkým překvapením, když se roku 1517 rozhodl nadobro se vrátit do Talinu.

Po svém návratu se Sittow oženil s Dorothie Allunszeovou, dcerou kupce, se kterou měl syna Michela, který bohužel brzy po narození zemřel. V profesním životě však Sittow slavil úspěchy – byl zasloužilým členem malířského cechu a v roce 1523 se dokonce stal jeho konšelem, což byla velmi významná a uznávaná pozice. Když pak v roce 1524 v Talinu propukla reformace, která podlomila nadvládu katolické církve, byl Sittow jejím nadšeným příznivcem také proto, že se tehdejší umění dokázalo vymanit z jejího upjatého vlivu. Smutnou událostí reformace však bylo masové ničení kostelů a obrazů v nich, které propuklo 14. září roku 1524.

Sittow zemřel v Talinu koncem roku 1525.


Konečná verze – 12. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate