Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Giorgio de Chirico
Surrealismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1888 - † 1978, Itálie, 

Italský malíř Giorgio de Chirico se narodil 10. července roku 1888 ve Vólosu v Řecku. Jeho matka pocházela z Janova a jeho otec byl ze Sicílie a v Řecku pracoval jako drážní inženýr. De Chirico studoval na Polytechnické univerzitě v Aténách, po smrti otce v roce 1905 se rodina přestěhovala do Mnichova, kde de Chirico pokračoval ve studiu malířství. V Mnichově se také seznámil s filozofickými spisy Nietzscheho a Schopenhauera, které měly vliv i na jeho malířskou tvorbu. V roce 1909 se de Chirico vrátil do Itálie, nejdříve několik měsíců pobýval v Miláně a pak se přestěhoval do Florencie. Ve Florencii také namaloval svůj první metafyzický obraz.

V červenci roku 1911 odjel de Chirico do Paříže, kde žil u svého bratra Andrey, který ho seznámil s pařížskými uměleckými kruhy. Díky těmto svým známostem se pak de Chirico zúčastnil Salonu d'Automne, kde vystavoval celou řadu svých obrazů. V roce 1913 se pak zúčastnil Salonu des Indépendants, kde zaujal prodejce umění Paula Guillauma, se kterým podepsal výhradní smlouvu na prodej jeho obrazů. V této době se de Chirico seznámil také s Guillaume Apollinairem, který ho uvedl do světa avantgardy. De Chirico byl mezi svými uměleckými přáteli znám pod přezdívkou Népo a svoje obrazy podepisoval i jako Pictor Optimus, nejlepší malíř.

Když propukla první světová válka, odešel de Chirico do Itálie, kde se chtěl nechat zapsat do armády. Byl přijat do nemocnice ve Ferraře, kde tři roky sbíral zkušenosti, podle kterých pak dále maloval. Ve Ferraře se de Chirico také seznámil s Carlem Carrou, se kterým sdílel svoje umělecké myšlenky a se kterým pak založil hnutí Pittura Metafisica (Metafyzická malba), jež bylo jakýmsi předchůdcem surrealismu. I když jejich hnutí nevydrželo dlouho, mělo obrovský vliv na tehdejší avantgardní umění.

V roce 1918 se de Chirico seznámil se svou první manželkou, ruskou balerínou Raissou Gurievičovou, kterou si vzal za ženu v roce 1924 a se kterou se poté přestěhoval zpět do Paříže. Jejich manželství vydrželo až do roku 1930, kdy se de Chirico setkal s Ruskou Isabellou Pakszwer Farovou, kterou si brzy vzal za manželku a se kterou strávil zbytek svého života.

De Chiricovu tvorbu provází hledání magie vnitřního světa předmětů skrze jejich vytržení z normálního světa a jejich ozdobení zvláštní tajemnou aurou. Romantická mystičnost, kombinace bizardních, zdánlivě se sebou nesouvisejících objektů zařazuje de Chirica do hnutí surrealismu. Jeho obrazy byly založeny na hluboké perspektivě, rámované klasickou architekturou představující protiklad minulosti a budoucnosti. De Chiricovu tvorbu také výtečně popisuje citát, který napsal pod svůj autoportrét, jež namaloval v roce 1911: ‚Et quid amabo nisi quod aenigma est?‘ (Co bych měl mít rád, když ne tajemství?).

De Chirico svou metafyzickou tvorbou ovlivnil tvorbu nastupujících surrealistů, například Yves Tanguy mluvil o tom, že když jednoho dne v roce 1922 uviděl jeden z de Chiricových obrazů, ihned se rozhodl stát malířem, i když nikdy předtím nemaloval. Inspiraci v de Chiricovi nacházeli i Max Ernst, René Magritte i Salvador Dalí.

V roce 1929 de Chirico napsal svou surrealistickou novelu Hebdomeos, která bývá považována za jednu z nejvýznamnějších surrealistických knih. O několik málo let se však de Chirico ke své surrealistické tvorbě nehlásil a obrátil se k akademismu. Jeho obrazy z pozdějšího období nejsou zdaleka tolik oceňovány jako jeho dřívější metafyzická tvorba. De Chirico byl poněkud zahořklý, že kritika nepřijímala jeho novější obrazy, a tak namaloval celou řadu obrazů inspirovaných svou dřívější tvorbou, které antedatoval a stal se tak falzifikátorem své vlastní tvorby.

De Chirico zemřel 20. listopadu 1978 v Římě.


Konečná verze – 11. 5. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate