Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:   Mistr Bertram
Renesanční umění  
Díla:
Odpočinek na útěku do Egypta
Stvoření zvířat
Zrození
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1367 - † 1415, Německo, 

Německý malíř a sochař známý jako Mistr Bertram (někdy také Mistr Bertram von Minden) se narodil kolem roku 1345 v Mindenu ve Vestfálsku. I když mnoho mistrů jeho regionu nebylo známo jejich vlastními jmény, jméno Mistra Bertrama se vyskytuje v mnoha dobových záznamech – poprvé je zmíněn už v roce 1367 v účetních knihách města Hamburku. Tvořil převážně v Hamburku v letech 1367 až 1415, malířským mistrem registrovaným v tamním malířském cechu se stal v roce 1373 a poté si pravděpodobně také otevřel vlastní dílnu.

Nejznámějším dílem Mistra Bertrama, které mu bývá obvykle připisováno, je tzv. Grabowský oltář, na kterém pracoval v letech 1378 až 1383 a který se původně nacházel v kostele Sv. Petra v Hamburku, když však začal nevyhovovat dobovým módním požadavkům, byl přemístěn do kostela v Grabowě v Mecklenbursku. Na tomto oltáři se dokonce nachází nápis s potvrzením autorství Mistra Bertrama: ‚Anno 1383 wort de tafel des hogen altares tho S. Peter tho Hamborch gemaket. De se makede, hetede mester Bartram van Mynden.‘ Tento oltář byl ve své době největším severoněmeckým oltářem – byl celých 726 cm široký a 277 cm vysoký a Mistr Bertram se díky němu bezpochyby stal jedním z nejslavnějších malířů Německa té doby.

Cenným svědectvím o životě Mistra Bertrama jsou bezesporu dvě jeho poslední vůle – první sepsal roku 1390, druhou pak roku 1410. Svědky při sepsání první vůle byli jistý sudař Johan Bremer a jeho syn a přesné znění této vůle zní takto: ‚In nomine Domini amen. Já, Bertram malíř, mám v úmyslu odcestovat do Říma, abych poskytl útěchu své duši…‘ Dále pokračuje, že kdyby snad při cestě do Říma zemřel, odkazuje svému synovci Bertrammovi Snellenovi dědictví skládající se ze čtyř marek, stříbrného opasku a řetězu. Další majetek pak odkázal své manželce Gretě, své sestře a jejímu manželovi, svému bratrovi (který byl podle zmínky v poslední vůli nejspíš duševně nemocný) a svým přátelům. Dále nějaký majetek odkázal na dobročinné účely, kostelu Sv. Petra a bratrstvu Corpus Domini (heilige Leichnam). Mistr Bertram patrně odešel do Itálie pouze jako poutník, jeho umění nebylo jeho cestou do Itálie nijak ovlivněno. Svědky druhé vůle byli tři muži neznámého povolání a ve vůli se píše následující: ‚In nomine Domini amen. Já, Bertram malíř, občan Hamburku, cítíce, že smrt je neodvratným osudem každého z nás, sepisuji svou poslední vůli a závěť v Boží milosti…‘ V této vůli Mistr Bertram nejprve odkazuje majetek kostelu Sv. Petra, špitálu Sv. Ducha a klášteru v Harvestehude. Pak odkazuje majetek Bertrammu Westerstedenovi (který je nejspíš totožný s Bertrammem zmíněným v první vůli) a své mladičké dceři Ghescken, které vyměřil sirotčí důchod tří marek ročně, dokud se nevdá. Po své svatbě měla Ghescken dostávat už deset marek ročně. Nezmiňuje se však o své manželce, která byla patrně v době sepsání závěti již mrtvá.

Mistr Bertram zemřel roku 1415 v Hamburku.


Konečná verze – 30. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate