Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:   Sodoma
Renesanční umění  
Manýrismus  
Díla:
Alegorie nebeské lásky
Mystický sňatek Sv. Kateřiny
Pieta
Smrt Lukrécie
Snímání z kříže
Sv. Jiří s drakem
Sv. Šebestián
Únos Sabinek
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1477 - † 1549, Itálie, 

Italský malíř Il Sodoma, původním jménem Giovanni Antonio Bazzi, se narodil roku 1477 v městečku Vercelli v Lombardii v rodině ševce. Jeho prvním malířským mistrem byl ještě v jeho rodném městečku malíř Martino Spansotto, z jehož tvorby se však zachoval pouze jeden podepsaný obraz. Sodoma působil hlavně v Sieně a jejím okolí, kde se usadil v roce 1501. Brzy si založil vlastní malířskou dílnu a stal se jedním z nejlepších, ne-li nejlepším malířem Sieny. Přezdívku Sodoma začal používat patrně někdy před březnem 1513, kdy bylo tato přezdívka uvedena u něj jakožto majitele koně, který vyhrál lokální dostihy. Přezdívka Sodoma ovšem nebyla vždy psána jako Sodoma, ale také jako Sodoma, Sodamo , Sodano, Sodema nebo Sodone, což může naznačovat také jiný původ přezdívky něž jaký popisuje Vasari.

Sodoma se zabýval malováním fresek a maloval také obrazy na plátně, z nichž se však bohužel tolik nezachovalo. Jeho malířský styl byl velmi neobvyklý a někdy sentimentální, ale i přesto měl Sodoma mnoho obdivovatelů a následovníků. Mezi jeho nejoceňovanější fresky patří jeho freska Sňatku Alexandra a Roxany, na které pracoval v letech 1516 až 1517 a kterou vytvořil pro ložnici sienského bankéře Agostina Chigiho, který patrně Sodomu pozval v roce 1501 do Sieny.

Sodoma nebyl příliš oblíbeným malířem Vasariho, snad byli svoji konkurenti nebo mezi nimi došlo k nějaké hádce, nicméně Vasari Sodomu neměl ani v nejmenším rád a nikdy neváhal, aby na něj prozradil nějakou nepříjemnost. Vasari popisuje ve svých Životech (vydání z roku 1568) Sodomu jako nepoctivého a nečestného člověka žijícího nevázaným životem, který měl kolem sebe vždy mnoho mladých chlapců a výrostků, ke kterým se prý choval více než přátelsky. Místo toho, aby své pletky držel v tajnosti, prý se jimi dokonce vychloubal a psal o nich necudné veršíky, které zhudebňoval a zpíval na veřejným místech za doprovodu loutny. Navíc prý měl doma celý zvěřinec, staral se o různá zvířata, se kterými podle Vasariho rovněž udržoval intimní kontakty – ze Sodomova domu se prý také často linuly podezřelé zvuky, které tuto pověst potvrzovaly. Je pravdou, že Sodoma byl ženatý a měl dvě děti, a tak je spíše otázkou, co Vasariho vedlo k tomu, aby o Sodomovi psal takové nelichotivé příběhy. Vasariho životy však vyšly až téměř dvacet let po Sodomově smrti a Vasari je také mohl sepsat na základě pomluv či pouhého významu jeho přezdívky. Je však jisté, že ač se Sodoma za svého života podepisoval na svých obrazech i na oficiálních dokumentech nebo dopisech zákazníkům (z nich mnozí byli představiteli vysoké šlechty) svou přezdívkou, nikdy na něj nebylo nahlíženo jako na člověka s pochybnou pověstí. Navíc byl Sodoma díky svému obrazu Smrt Lukrécie (namalován r. 1503) jmenován rytířem papežem Lvem X., který by ho jistě nejmenoval, pokud by jeho pověst nebyla bez poskvrnky.

Sodoma zemřel 14 února 1549 V Sieně.


Konečná verze – 12. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate