Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Lucas van Leyden
Renesanční umění  
Díla:
Adam a Eva (Vyhnání z ráje)
Autoportrét
Dojička
Hráči
Kristus uzdravující slepé
Lot a jeho dcery
Lukrécie
Madona s dítětem, Máří Magdalénou a donorem
Potulní žebráci
Uctívání zlatého telete
Zubař
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1494 - † 1533, Holandsko, 

Holandský malíř a rytec Lucas van Leyden (původním jménem Lucas Huyghenszoon) se narodil roku 1494 v Leydenu, kde také strávil celý svůj život. Svému malířskému umění se naučil v dílně svého otce Huygha Jacobszoona a poté studoval také pod vedením Cornelise Engelbrechtszoona. Není známo, u koho se vyučil rytectví, nicméně oba jeho zmínění mistři byli převážně malíři, zatímco van Leyden se po vyučení věnoval hlavně rytectví.

Van Leyden byl nesmírně nadaným dítětem, svou první zakázku dostal už ve dvanácti letech, kdy měl namalovat obraz na téma legendy Sv. Huberta, za kterou dostal zaplaceno dvanáct zlatých. Rytectví se také musel pravděpodobně věnovat už v ranném věku, neboť jeden z jeho dochovaných tisků (Mohamed a zavražděný mnich Sergius) je datován rokem 1508, kdy bylo van Leydenovi pouhých čtrnáct let. Už tato rytina vykazuje rysy charakteristické pro van Leydenovu pozdější tvorbu a pokud byla opravdu vytvořena roku 1508, je jisté, že van Leyden byl už jako dítě velmi nadaným rytcem, protože na této rytině nejsou žádné nedokonalosti nebo nedostatky ať už co se týče zpracování tématu nebo použité techniky. V patnácti dostal další důležitou zakázku, tentokrát na řadu devíti desek s tématy Pašijí, pokušení Sv. Antonína a obrácením Sv. Pavla. Pokud byl van Leyden opravdu tak talentovaným malířem a rytcem, není divu, že do leydenského malířského cechu Sv. Lukáše vstoupil v roce 1514 bez jakýchkoliv problémů či prostojů.

Jako představitel malířského cechu van Leyden často cestoval – v roce 1521 například pobýval v Antverpách, kde se nejspíš seznámil s Albrechtem Dürerem, se kterým ho pojilo také velké osobní přátelství, o kterém se Dürer velmi nadšeně zmiňuje ve svém cestovním deníku. Podle Dürerových záznamů spolu navštívili hostinec, vyměnili si několik svých rytin a vzájemně se portrétovali. Osobní přátelství van Leydena pojí také s Janem Gossaertem (také zvaným Mabuse), se kterým se setkal v roce 1527 v Middleburgu a se kterým rovněž navštívil několik hostinců. S Gossaertem také nějakou dobu cestoval a při té příležitosti si vyměňovali náměty na další rytiny – Gossaert totiž pobýval nějakou dobu v Itálii, a tak jeho tvorba vykazovala poněkud odlišné vlivy, která van Leydena velmi zajímaly.

Velkou proslulost van Leydenovi získaly hlavně jeho rytiny – jeho zručnost a smysl pro detail mu vydobyly přední místo mezi rytci všech dob a dokonce sám Vasari mu dával přednost před Dürerem. Velký vliv na van Leydenovu tvorbu měl právě Dürer, který ho inspiroval hlavně svým detailním přístupem k rytině, nicméně van Leyden se oproti Dürerovi zabýval lehčími tématy karikatur a žánrových výjevů.

Van Leyden bývá považován za vůbec prvního holandského malíře, který se zabýval žánrovými tématy. I když se malířství nevěnoval v takové míře jako rytectví, jsou jeho obrazy zařazovány mezi nejlepší holandská plátna té doby. Van Leyden byl oceňován hlavně pro svou jedinečnou práci s barvou a štětcem, ale jeho obrazy vynikají především jeho velkou představivostí a smyslem pro kompozici.

O van Leydenovi je známo, že byl do jisté míry bohémem – na svých rytinách často pracoval v posteli a nijak zvlášť ho prý netrápily názory ostatních rytců na jeho styl práce. V posteli prý pracoval také proto, že tam mohl nerušeně trucovat, aniž by ho někdo vyrušoval – podle dochovaných záznamů prý byl často velmi nevrlý a nedůtklivý. Ať už van Leyden pracoval v posteli nebo ve své dílně, zanechal po sobě velmi mnoho rytin, které vypovídají o jeho nevšedním talentu a píli. Ač van Leyden vlastnil malířskou dílnu, nekladl příliš velký důraz na výchovu svých následovníků, a tak v jeho tradici přímo žádný leydenský malíř nepokračoval, i když van Leyden byl rozhodně inspirací pro Rembrandta, který rovněž pocházel z Leydenu.

Van Leyden zemřel roku 1533 v Leydenu. Protože před svou smrtí, ač jindy zdravý a plný síly, nějakou dobu nevysvětlitelně postonával, lze se domnívat, že byl patrně otráven nějakým svým nepřejícím kolegou.


Konečná verze – 26. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate