Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Andrea del Sarto
Renesanční umění  
Díla:
Autoportrét
Hlava mladého muže
Kristus Vykupitel
Madona
Madona s dítětem a malým Sv. Janem
Madonna della Scala
Panna se čtyřmi Svatými
Portrét mladého muže
Portrét umělcovy manželky
Portrét ženy s košíkem vřeten
Poslední večeře (studie)
Studie pro Křest
Sv. Jan Křtitel
Svatá rodina (Borgherini)
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1486 - † 1530, Itálie, 

Italský malíř Andrea del Sarto (celým jménem Andrea d'Agnolo di Francesco di Luca di Paolo del Migliore) se narodil roku 1486 ve Florencii v rodině krejčího Agnola di Francesca – jeho přezdívka byla odvozena právě od povolání jeho otce. Měl celkem čtyři další sourozence. Ve věku pouhých osmi let odešel do učení na zlatníka, ale svou práci příliš v oblibě neměl, a tak ho jeho mistr poslal do učení k malíři a řezbáři Gianovi Barilemu, u kterého del Sarto zůstal až do roku 1498, kdy ho Barile poslal do malířské dílny Piera di Cosima, kde se del Sarto naučil obdivovat Rafaela a Fra Bartolommea, a tak je možné na jeho obrazech vystopovat také tyto vlivy. Po svém vyučení si del Sarto založil společnou malířskou dílnu se svým přítelem Franciabigiem, se kterým také bydlel ve společném bytě na Piazza del Grano. S Franciabigiem však nevydržel dlouho a z jeho dílny po splnění několika zakázek odešel.

Del Sartovým velkým rivalem byl Leonardo, a tak když Leonardo v roce 1509 odešel z Florencie, není divu, že se del Sarto ihned dostal na pozici nejvyhledávanějšího malíře. Ve Florencii pak zůstal celý život kromě let 1518 až 1519, kdy pracoval na dvoře francouzského krále Františka I. ve Fontainebleau. František natolik del Sartovi důvěřoval, že ho dokonce pověřil nákupem uměleckých děl v Itálii a proto mu dal na jejich nákup také nějaké peníze, nicméně del Sarto s penězi odešel do Florencie a místo aby je použil na nákup obrazů, raději si je na naléhání své majetnické manželky nechal. Je samozřejmé, že od té doby byl del Sarto u Francouzů v nemilosti a i když učinil několik pokusů odejít do Francie a splatit svůj dluh svými obrazy, nikdy nebyla jeho žádost o audienci vyslyšena. Tento incident však neměl žádný vliv na jeho zakázky v Itálii a ani Francouzi nijak přísně nepožadovali navrácení peněz. Po svém návratu z Francie byl snad del Sarto nějakou dobu také v Římě (domů do Florencie se vrátil proto, že byl velmi nesmělý a těžko si v Římě hledal přátele), nicméně Florencii nikdy neopustil na dlouho.

Del Sarto bývá považován za jednoho z posledních klasických malířů renesance před nástupem umění manýrismu. Podle Vasariho Životů byl del Sarto velmi dobrým kreslířem, dokonce ho nazýval dokonalým malířem. Del Sarto někdy bývá nedoceněn, protože byl současníkem takových mistrů, jako byli Michelangelo a Rafael, nicméně se jim bezpochyby ve svém umění vyrovnal. Del Sarto byl rovněž velmi dobrým kreslířem, mnoho jeho skic se dnes nachází ve sbírkách v Uffizi a v Louvre.

Mezi nejdůležitější del Sartova díla patří obraz Poslední večeře ze San Salvi, který vytvořil v letech 1520 až 1525, ač byla kupní smlouva na obraz zhotovena již v roce 1511. Tento obraz byl ve své době považován za jeden z nejlepších, bez problémů se vyrovnal Leonardově Poslední večeři, která byla považována za vrchol renesančního umění. Mezi nejznámější patří rovněž freskové cykly, které del Sarto vytvořil pro mnišský řád Servitů v refektáři jejich kláštera Santissima Annunziata ve Florencii – nejznámější z tohoto cyklu je pak patrně freska Madona s měchem (Madonna del Sacco), který vytvořil v roce 1525. Právě tato freska del Sartovi vydobyla jeho přezdívku 'Andrea senza errori‘ – ‚Andrea bezchybný‘.

Del Sarto vedl velkou malířskou dílnu, kde zaměstnával mnohé talentované žáky, mezi které patřili také Jacopo Pontormo, Rosso Fiorentino a Giorgio Vasari. Díky Vasarimu se také do dnešní doby zachovalo mnoho údajů z del Sartova života – ač byl nezávislým a uznávaným malířem, doma měl spíše slabší povahu a byl zcela ovládán rozmary své manželky. Del Sartova manželka byla prý velmi krásná, ale ráda koketovala s jinými muži a utrácela jeho peníze za šperky a nové šaty. Než se s ní oženil, byl prý podle pověstí vcelku milým a nekonfliktním člověkem, při sepisování smluv na různé zakázky se dokonce nikdy nijak zvlášť nedohadoval o výši odměny. Nebyl nijak ctižádostivý, dobře znal svoje možnosti, které však dokázal využít v plné míře. Před svým sňatkem měl prý také rád společnost a dokonce často navštěvoval hostinec U konve, kde se scházel se svými malířskými přáteli. Jednou prý pro ně složil a přednesl veselou básničku o válce žab a myší, která se pak těšila velké oblibě. Del Sarto se seznámil se svou budoucí manželkou Lucrezií del Fede v roce 1512, když ještě byla manželkou kloboučníka Carla, který však brzy zemřel, a tak se del Sarte mohl s Lucrezií 26. prosince 1512 oženit. Lucrezia byla velmi krásná žena a del Sarto ji opakovaně zachytil ve svých obrazech jako Madonu, což by patrně nebyl býval dělal, kdyby se věděl o tom, že Lucrezia bezostyšně za jeho zády sváděla jeho učedníky a tovaryše. Lucrezia se nakonec dožila velmi vysokého věku a přežila svého manžela o téměř čtyřicet let.

Na sklonku života procházel del Sarto mnohými problémy – potíže mu způsoboval neklidný vztah s jeho manželkou, ale nejvíce ho ranila ztráta a poničení mnohých jeho obrazů, která se udála při obléhání a následném propuknutí morové epidemie ve Florencii. Traduje se, že právě poničení obrazů bylo příčinou toho, že del Sarto jednoho dne ulehl, odmítal jídlo a pití a následkem tohoto a smutku brzy zemřel, nicméně stejně tak dobře mohl zemřít na mor. Podle záznamů zemřel bez jakékoliv péče a zájmu svojí manželky, která byla lhostejná k jeho osudu, 22. ledna roku 1531 ve Florencii ve věku pouhých čtyřiceti tří let. Byl pohřben bez obřadu v klášteře Servitů.


Konečná verze – 12. 4. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate