Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Baccio Bandinelli
Manýrismus  
Architektura před 20. stoletím  
Díla:
Autoportrét
Busta Cosima I.
Herkules a Cacus
Laocoön
Pieta
Portrét Michelangela
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1488 - † 1560, Itálie, 

Italský sochař, malíř a architekt Baccio Bandinelli se narodil roku 1488 ve Florencii v rodině známého a bohatého zlatníka Michele di Viviano de' Brandiniho. Svému umění se naučil v dílně svého otce, který byl velkým obdivovatelem Leonarda da Vinciho, jehož umění ovlivnilo také tvorbu mladého Bandinelliho. Bandinelli obdivoval především da Vinciho kresby, inspirací pro jeho sochy byl Michelangelo, jehož styl dovedně kopíroval. Bandinelli se v imitaci Michelangela tak vypracoval, že se brzy stal jeho vážným konkurentem.

Kromě své umělecké činnosti se Bandinelli také věnoval vyučování ve své dílně, podle dobových pramenů byl velmi dobrým a inspirujícím učitelem. Patřil rovněž mezi zakladatele Akademie ve Vatikánu v roce 1531 a v roce 1550 založil podobnou akademii také ve Florencii. Nejznámější Bandinelliho sochou je Herkules a Cacus (1534), která se nachází na Piazza della Signoria ve Florencii. Zakázka na vytvoření této sochy měla původně připadnout Michelangelovi, nicméně ji nakonec díky své protřelosti a několika vhodně podaným úplatkům dostal právě Bandinelli. Proti těmto nečestným praktikám podal stížnost jiný sochař Benvenuto Cellini, který věděl, že Bandinelli nebyl v dokončování zakázek příliš spolehlivý. Bandinelli společně se svým kolegou sochařem Bartolomeem Ammanatim se pak Cellinimu celý život mstili a pomlouvali ho, což bylo hlavní příčinou toho, že Cellini nikdy nedosáhl opravdového uznání svého talentu. Bandinellimu na Cellinim vadilo také to, že ač Cellini nějakou dobu pracoval na dvoře francouzského krále jako zlatník, neměl prý k sochařské práci v Itálii dostatečnou kvalifikaci. Oba dva sochaři se často hádali před vévodou Cosimem Medičejským, který se jejich spory velmi dobře bavil, až do té doby, než si oba sochaři začali vyhrožovat smrtí.

Bandinelli byl podle dobových záznamů velký chamtivec a podlézavec, vyšplhal dokonce tak vysoko, že byl Karlem V. pasován do rytířského stavu. Nikdy mu prý nezáleželo na ničem jiném než na šplhání po společenském žebříčku a spíš než svého umění si považoval peněz, které za svá díla dostával. Je známo, že na zakázkách pro rodinu Medičejských obvykle strávil více času než bylo potřeba jen proto, aby za ně mohl inkasovat vyšší poplatky. Tyto zakázky se navíc nesnažil získat díky svému nepopiratelnému talentu, ale raději uplácel kde mohl. Tyto zakázky navíc postrádaly hlubší pojetí, bylo zřejmé, že Bandinellimu při jejich zpracovávání záleželo spíše na výdělku nežli na jejich kvalitě, jíž byl bezpochyby schopen. Bandinelli dokázal vždy využít přízně mocných, ať již to byla rodina Medičejském nebo papež Klement, kterému Bandinelli dokonce každý týden posílal dopisy, ve kterých si stěžoval na florentské občany, kteří se mu znelíbili nebo nedělali přesně to, co po nich Bandinelli chtěl. Je samozřejmé, že jeho otevřené pomlouvání nezůstalo utajeno a tak byl Bandinelli poměrně hodně nenáviděn. Bandinelli také nenáviděl Michelangela a o jeho pocitech svědčí jedna nepříjemná událost – když se Bandinelli vetřel do přízně vévody Cosima Medičejského, přesvědčil ho, aby donutil Michelangela, aby mu předal všechny své nedokončené mramorové sochy. Bandinelli pak sochy převzal, rozbil je na kusy a rozemlel je na prášek.

Bandinelli zemřel 7. února roku 1560 ve Florencii za zvláštních okolností – rozhodl se, že se po své smrti dá pohřbít v hrobce svého otce, kterou se tedy rozhodl vyklidit. V kostele Servitů tedy s pomocníky odtáhl velký mramorový náhrobek a odstranil z něj ostatky svého otce, nicméně po příchodu domů dostal velkou horečku, ze které se už nevzpamatoval.


Konečná verze – 24. 3. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate