Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Perino del Vaga
Manýrismus  
Díla:
Klanění se dítěti
Nářek
Studie postav a architektury (přední část)
Studie postav a architektury (zadní část)
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1500 - † 1547, Itálie, 

Perino del Vaga Italský malíř Perino del Vaga (někdy také Pierino del Vaga) se narodil 28. června roku 1500 ve Florencii jako Perino nebo Pierino Buonaccorsi. Jeho otec byl vášnivým hráčem a prohrál takřka celý svůj majetek v kartách, a tak vstoupil jako žoldák do služeb krále Karla VIII., který v té době okupoval Itálii – taková žoldácká služba byla v Itálii považována za zradu. Del Vagova matka zemřela, když mu byly pouhé dva měsíce a podle pověstí byl del Vaga krmen kozím mlékem. Del Vaga se měl původně stát lékárníkem, nicméně brzy se ukázal jeho malířský talent, a tak ho jeho otec dal zapsat do dílny průměrného florentského malíře Andrey da Ceriho, od kterého ve věku jedenácti let přešel do dílny Ridolfa Ghirlandaia. Tam se poprvé seznámil s Michelangelovým dílem a takřka ihned vytříbeností svého malířského projevu předstihl nejen svoje spolustudenty, ale také svého mistra. Protože byl Ghirlandaio přítelem Rafaela, doporučil del Vagu do jeho dílny a tak del Vaga tedy ve svých patnácti letech odešel do Říma, kde se brzy stal jedním z Rafaelových nejoblíbenějších a nejtalentovanějších žáků. V Rafaelově dílně také získal inspiraci pro celou svou budoucí tvorbu, dalšími jeho inspiracemi pak byla díla Michelangela a manýristů Rossa Fiorentina a Parmigiana. Ač byl del Vaga při svém příchodu do Říma velmi chudým učedníkem, brzy se svou pílí vypracoval – navíc byl velmi přátelský a otevřený, a tak si ho Rafael brzy oblíbil takřka jako svého syna.

Del Vaga byl po svém vyučení nějaký čas velmi blízkým spolupracovníkem Rafaela, kterému pomáhal především při různých zakázkách pro Vatikán a rodinu Borgiů. Po Rafaelově smrti v roce 1520 del Vaga pracoval samostatně v bývalé Rafaelově dílně, kterou převzal Giulio Romano, který mu však spíše pomáhal sjednávat zakázky, než aby ho přímo nějak výrazněji ovlivnil svým malířským stylem. Při obléhání Říma v roce 1527 pobýval v Janově, kde pracoval na freskách pro bohatého patricije Andreu Doriu, pro kterého vytvořil freskovou výzdobu paláce Doria, která byla obdivována hlavně pro výjimečné zpracování mytických a historických témat. V Janově také založil novou malířskou školu, která byla postavena na základech jeho nevšedního umění.

Do Říma se del Vaga vrátil roku 1536 a prakticky ihned vstoupil do služeb papeže Pavla III., pro kterého vytvořil nádherné dekorace jeho soukromého sídla a vatikánských paláců, především pak sálů della Segnatura a Regia (hlavní přijímací sál). Od papeže také získal celoživotní rentu, která mu zajistila pohodlné živobytí. Díky své rostoucí reputaci pak del Vaga přijímal celou řadu významných zakázek a ve své dílně učil mnoho talentovaných učedníků a tovaryšů, mezi kterými byli například Daniele Ricciarelli, Girolamo Siciolante da Sermoneta, Luzio Romano a Marcello Venusti zvaný Mantovano.

Del Vaga zemřel 19. října roku 1547 v Římě, podle Vasariho bylo hlavní příčinou jeho úmrtí přepracování.


Konečná verze – 19. 4. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate