Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:   Giambologna
Manýrismus  
Díla:
Jezdecká socha Cosima I.
Únos Sabinek I.
Únos Sabinek II.
Venuše
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1529 - † 1608, Belgie, Itálie

Giambologna, vlámský sochař činný v Itálii, se narodil roku 1529 v Douai v Belgii. Byl znám také pod jménem Jean de Bologne (někdy také Jean Boulogne, Giovanni Da Bologna a Giovanni Bologna), které bylo zkráceno do jeho italské přezdívky. Svého uměleckého vzdělání dosáhl v sochařské dílně Jeana Dubroeuqa a velkým přínosem pro jeho styl bylo i jeho studium v Římě, kde žil v letech 1555 až 1557 a kde studoval antické sochařství. Tam se také seznámil s dílem Michelangela, kterého osobně velmi obdivoval. Při svém návratu domů se zastavil ve Florencii, kde byl takřka bezprostředně po svém příjezdu povolán do služeb Francesca Medičejského a kde už zůstal po zbytek svého života. Ve Florencii Giambologna také pracoval na několika zakázkách papeže Pia IV., pro kterého v roce 1566 vytvořil obrovskou Neptunovu kašnu. Giambologna byl ve Florencii velmi oblíben, ale nikdy se doopravdy nenaučil italsky. Jeden z jeho zákazníků také v roce 1581 napsal v dopise urbinskému vévodovi, že Giambologna ‚je tím nejlepším člověkem, kterého je možno potkat. Není ani v nejmenším chamtivý a vlastně po penězích nijak netouží, jeho touhou je nádhera a vyrovnat se Michelangelovi.‘

Giambologna je považován za jednoho z nejlepších manýristických sochařů, je oceňován hlavně pro jeho přístup k zachycení elegantních póz a dynamických kompozicí. Pracoval převážně s mramorem, nicméně mnoho zajímavých soch vytvořil také z bronzu. Jeho oblíbeným tématem byly akty, kterými často zdobil své fontány, nicméně zabýval se také jezdeckými sochami – byl autorem úplně první jezdecké sochy ve Florencii, jednalo se o pomník vévody Cosima I. Medičejského a tato socha se stala jakýmsi vzorem pro tvorbu ostatních sochařů nejen ve Florencii, ale také po celé Evropě. Je zajímavé, že tato Giambolognova socha ovlivnila také sochu Karla I. od Huberta Le Sueura, která se nyní nachází na Charing Cross v Londýně.

Giambologna byl rovněž velmi úspěšným obchodníkem, po tom, co vypozoroval, jaké jeho bronzové sochy jsou nejvíce obdivovány, začal ve své dílně vyrábět jejich zmenšené repliky. Ty pak ve větším množství prodával a zajistil si tak ještě širší odbytiště mezi sběrateli umění a tím i nemalé finanční odměny. Tyto malé sošky byly velmi ceněny a často byly dávány jako diplomatické dary vyslancům i králům a vyráběly se v Giambolognově dílně ještě dlouho po jeho smrti. Svým sochařským stylem Giambologna ovlivnil mnohé mladší sochaře, mezi kterými vynikl například Gianlorenzo Bernini.

Giambologna zemřel 13. srpna roku 1608 ve Florencii. Byl pohřben v kostele Santissima Annunziata, ve vlámské kapli, na jejíž stavbě a výzdobě se také významně podílel.


Konečná verze – 29. 4. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate