Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jacopo Sansovino
Manýrismus  
Díla:
Apollo
Bacchus
Madonna del Parto
Neptun
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1486 - † 1570, Itálie, 

Jacopo Sansovino Italský sochař a architekt Jacopo d’Antonio Sansovino, původním jménem Jacopo Tatti, se narodil 2. července roku 1486 ve Florencii. Svému řemeslu se naučil v sochařské dílně Andrea Sansovina, jehož příjmení z obdivu k jeho dovednostem přejal. V jeho dílně se také naučil obdivovat antické sochařství, které ovlivnilo celou jeho pozdější tvorbu. V roce 1505 odešel do Říma jako doprovod florentskému architektovi Giulianovi da Sangallovi, a v Římě se blíže zabýval architekturou a také navrhl několik budov. Seznámil se tam také s Bramantem, Peruginem a Rafaelem, které zaujal jeho nevšední sochařský talent. V Římě byl rovněž zaměstnán ve službách papeže Julia II., což pro něj bezpochyby znamenalo uznání mnoha jeho kolegů, i když pro papeže pouze restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona, které dal později odlít z bronzu.

V roce 1527 pak Sansovino odešel do Benátek, kde si brzy založil vlastní sochařskou dílnu. Sansovinův příchod byl velkou událostí pro ostatní benátské umělce, například Lorenzo Lotto ho jeho slávou přirovnával k samotnému Michelangelovi. Dne 7. dubna roku 1529 byl Sansovino jmenován hlavním stavebním dozorcem a architektem (náležel mu titul protomagister) a začal se intenzivněji věnovat navrhování paláců a veřejných i církevních budov po celých Benátkách, k čemuž měl velkou podporu dóžete Andrei Grittiho. Sansovinovi sláva se brzy donesla i k uším evropských panovníků, mezi které patřil například francouzský král František I. a anglický král Jindřich VIII., nicméně Sansovino jejich lákavým nabídkám odolal a Benátky nikdy neopustil.

Sansovino byl jedním z prvních italských sochařů a architektů, kteří tvořili ve stylu vrcholné renesance a manýrismu. Mezi jeho vrcholné stavby patří knihovna Sv. Marka (1536) na Náměstí Sv. Marka, ke které se inspiroval starou římskou architekturou. Sansovinovy budovy se staly velkou inspirací pro celou nastupující generaci architektů v čele s Andreou Palladiem a Baldassarem Longhenou.

Podle Vasariho Životů byl Sansovino průměrně vysoký a štíhlý, byl velmi bledý a měl zrzavé vlasy. Rád se prý oblékal do elegantních šatů, byl vždy výtečně upravený a těšil se se ženami až do konce svého života. V roce 1545 byl Sansovino uvězněn – propadla se totiž střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Následně byl odvolán ze svého úřadu a patrně by ve své obhajobě neobstál, kdyby se za něho nepřimluvili jeho přátelé Tizian a Pietro Arentino, a tak byl propuštěn a roku 1549 se mohl vrátit do svého úřadu.

Sansovino zemřel 27. listopadu roku 1570 v Benátkách.


Konečná verze – 12. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate