Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Federico Zuccaro
Manýrismus  
Díla:
Autoportrét
Nanebevstoupení Panny
Portrét Vincenza Borghiniho
Studie chrta
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1542 - † 1609, Itálie, 

Italský malíř Federico Zuccaro se narodil roku 1542 poblíž Urbina ve městečku Sant'Angelo v rodině malíře. Také jeho o dvanáct let starší bratr Taddeo (1529 – 1566) byl malířem a bylo hlavně jeho zásluhou, že se Federico začal zajímat o umění. Už v patnácti letech ho totiž jeho bratr povolal do Říma, aby mu pomohl v jeho vytížené dílně. Oba bratři pak pracovali společně téměř deset let, což pomohlo Federicovi získat status vyhledávaného umělce a seznámit se s mnoha bohatými zákazníky, mezi které patřila například rodina Farnese a papež. I když Zuccaro celý svůj život takřka neustále cestoval po celé Evropě, vedl malířskou dílnu v Římě, kterou převzal v roce 1566 po smrti svého bratra.

Zuccaro byl neúnavným cestovatelem, v roce 1573 se také podíval do Francie, Holandska a Anglie, kde také vytvořil celou řadu portrétů dvořanů. V Anglii žil v domě vévody z Leicesteru, kde čekal na to, až mu královna Alžběta udělí významnou zakázku, a krátil si tak čas portréty. Protože mu však Alžběta žádnou významnější zakázku kromě svého portrétu neudělila, po roce opět odjel domů. Na královském dvoře Zuccaro pracoval také ve Španělsku, byl tři roky ve službách Filipa II., který po pozval do Escorialu, kde měl Zuccaro pro zbožného Filipa vytvořit několik oltářních cyklů. V roce 1593 se Zuccaro v Římě stal jedním ze zakladatelů Akademie Sv. Lukáše a byl rovněž zvolen jejím hlavním malířem – Akademie dokonce nějakou dobu používala jako svoje sídlo jeho vlastní dům. Zuccaro se rovněž zabýval pro svoje potěšení architekturou – ke svému domu (nyní Biblioteca Hertziana) vytvořil zajímavý vstup, vstupovalo se tak skrze otevřená ústa ve velké veselé tváři.

Zuccaro byl jedním z nejvýznamnějších malířů Říma na konci 16. století. Zasloužil se o opětovné uznávání malířů ze strany veřejnosti, neúnavně podporoval začínající a mladé malíře skrze své pedagogické působení. Zuccaro byl velmi plodným malířem, nicméně se často dostával do hádek a rvaček, mnoho jeho zákazníků se od něj odklonilo proto, že ho považovali za příliš arogantního. Zuccaro se také několikrát dostal do sporů s církví, v roce 1582 byl na nějakou dobu papežem Řehořem XIII. vypovězen z Říma, protože některé jeho obrazy byly pro církev příliš satirické. Zuccaro pracoval na náboženských i světských tématech, pracoval pro církev, šlechtu a mnohé evropské panovníky. Díky tomu, že celý svůj život takřka neustále cestoval, mohl ovlivnit mnohé mladé malíře – jeho obrazy byly stylově tak neobvyklé a vytříbené, že byly považovány za vrcholná manýristická díla a staly se standardem pro všeobecné evropské umění.

Ke konci života se Zuccaro zabýval psaním, vydal celkem tři knihy o principech v umění (L'Idea de' Pittori, Scultori, et Architetti (1607). Tyto knihy pojednávaly o technice a myšlenkách za obrazy, kterým Zuccaro osobně ve své tvorbě přikládal velký význam. Zuccaro zemřel roku 1609 v Anconě.


Konečná verze – 20. 4. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate