Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Vladimír Vašíček
Abstraktní expresionismus  
Díla:
Bílé ráno
Dění v prostoru
Děvče
Děvče v šátku
Ještě jednou
Krajina s červenými domy
Kukuřice
Obraz stínů
Podélný pohyb
Průnik slunce
Rovně a napříč
Rozdílnost stádií
Rozložit
Slavnost zvonů
Vlnitá krajina
Vyvěrá a vykvétá
Vývojová dělnost
Související odkazy:
Dokumentární stránky
Videostránky
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1919 - †  2003, Česká republika, 

Významný a takřka nedoceněný český abstraktní malíř Vladimír Vašíček se narodil 29. září roku 1919 v Mistříně u Kyjova v rodině rolníka. V roce 1935 jako učeň vstoupil v Kyjově do dekoratérské dílny Antonína Sychry, který ho seznámil se základy kostelní malby. Po svém vyučení byl v roce 1938 zaměstnán ve Zlíně v reklamní a dekoratérské firmě, nicméně se zde také poprvé na Zlínských salonech setkal se soudobým českým moderním uměním, které zásadně ovlivnilo jeho další celoživotní tvorbu. V roce 1939 byl Vladimír Vašíček krátce nuceně nasazen v Říši, nicméně brzy mu byl umožněn návrat do Zlína, kde byl v červnu roku 1940 přijat na zlínskou Baťovu Školu umění, která byla jedinou otevřenou uměleckou školou v Čechách. Po ukončení studií byl zaměstnán v projekčních kancelářích Baťových závodů pod vedením architekta Karlíka.

V letech 1945 až 1948 Vladimír Vašíček studoval na pražské Akademii, zpočátku v ateliéru V. Nechleby a později u J. Želibského. Na Akademii se seznámil s mnoha dalšími českými malíři, s kterými ho poutalo celoživotní přátelství – Fremundem, Tichým, Čepelákem, Vaculkou a jinými. V době studií na Akademii v roce 1947 se také oženil s Boženou Žďárskou. Po ukončení studií se pod vlivem politické situace Vladimír Vašíček rozhodl usadit se ve Svatobořicích. V roce 1949 uspořádal v Kyjově první samostatnou výstavu. V poúnorové době bylo abstraktní malířství vytlačeno do ústraní, a tak i celá Vašíčkova tvorba vznikala mimo Prahu, nicméně od roku 1951 byla postupně formována skupina pěti moravských malířů (B. Matal, J. Kubíček, V. Vaculka, M. Tichý, V. Vašíček), kteří sledovali západní tendence v umění a snažili se navázat na české předválečné abstraktní tradice, čímž se velmi zasloužili o pokrok v českém poválečném abstraktním umění.

Významným rokem v tvorbě Vladimíra Vašíčka byl rok 1956, kdy uspořádal společně Vaculkou, Matalem a Kubíčkem výstavu v Kyjově – tato výstava byla o rok později přenesena do Galerie mladých (U Řečických) v Praze pod názvem Výstava čtyř moravských výtvarníků, čímž vlastně došlo k oficiálnímu zformování tzv. Brněnské skupiny. V této době také Vladimír Vašíček začal vytvářet první abstraktní obrazy a spolupracovat s hodonínskou galerií na přehlídkách moderního umění regionu. V této době také cestoval do zahraničí na různé studijní cesty – v roce 1959 do Moskvy a Leningradu, v roce 1960 do Rakouska, kde se setkal s Oskarem Kokoschkou, v roce 1962 a 1964 do Polska (Lodž, Varšava, Gdaňsk), v letech 1965 a 1967 do Francie (Paříž, Toulouse, Normandie), v letech 1968 a 1970 do Švýcarska (vlastní výstavy v St. Gallen a Bienne). V roce 1969 se rovněž se svou tvorbou zúčastnil I. bienále malířství v Pistoi a v roce 1970 a 1973 přehlídky Collego Arguitectes v Barceloně.

Po nástupu normalizace byl Vladimír Vašíček opět nucen odejít do ústraní a jeho hlavní obživou se tak stala hlavně restaurátorská činnost v církevních stavbách zprostředkovaná hlavně Msgre. ThDr. J. Moštěkem. Tato doba umělecké nesvobody byla velmi obtížná, umělec ztratil oba rodiče i blízkého přítele a kolegu R. Fremunda a mnoho jeho přátel a kolegů rovněž odešlo do emigrace. Vašíčkův svatobořický ateliér se však stal místem setkávání mnoha umělců, myšlenkové svobody, podnětů i vysílaných nadějí. V 80. letech se také uskutečnilo několik Vašíčkových výstav.

Na sklonku života byl Vladimír Vašíček naplněn nadšením ze změn ve společnosti a z nového uznání pro svoji tvorbu – v roce 1993 například ve Výtvarném centru Chagall Ostrava vyšla monografie jeho díla a bylo upořádáno několik jeho samostatných výstav, v roce 1995 získal cenu Masarykovy akademie umění, v roce 1996 cenu Františka Kupky a v roce 2002 čestné občanství města Kyjova, které pro něj bezpochyby znamenaly jisté zadostiučinění po dlouhých letech v ústraní.

Vladimír Vašíček zemřel náhle 29. srpna roku 2003 ve Svatobořicích.


Konečná verze – 25. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate