Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Alfred Maurer
Ashcan School - The Eight (Osma)  
Fauvismus  
Les artistes maudits  
Díla:
Akt sedící u šatního stolku
Aranžmá
Cínie
Čtyři sestry
Dvě hlavy I.
Dvě hlavy II.
Dvě sestry
Dvě ženy (Dvě hlavy)
Fauvistická krajina
Kolotoč
Krajina (Marlboro)
Krajina v Bridte
Krajina v Provence
Paříž, Nokturno
Portrét dívky v květinových šatech
Stojící postava a studie kloboučnictví
Stojící ženský akt
Zátiší
Zátiší s banánem
Zátiší s červeným sýrem
Zátiší s hrníčkem
Zátiší se zeleným ubrusem
Žena v růžovém (Portrét Roselle Fitzpatrick)
Žena v zelených šatech s bílým límečkem
Žlutá hruška a pečivo
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1868 - †  1932, USA, 

Americký malíř Alfred Henri Maurer se narodil 21. dubna roku 1868 v New Yorku v rodině slavného německého malíře a litografa Louise Maurera. V šestnácti letech byl zaměstnán v litografické dílně svého otce, kde pracoval celých třináct let jako návrhář různých ozdobných obalů pro spotřební zboží. Tato práce ho však nijak neuspokojovala, nebyla pro něj žádnou výzvou, a tak částečně studoval umění na National Academy of Design se sochařem Johnem Quincym Adamsem Wardem a malířem Williamem Merrittem Chasem. Chase také Maurera povzbuzoval v tom, aby odjel studovat umění do Paříže. V roce 1897 Maurer konečně našetřil dost peněz na svou pařížskou cestu a nic tedy nebránilo jeho dalšímu malířskému rozvoji. V Paříži Maurer zůstal celé čtyři roky a kromě bohaté inspirace a zkušeností tam také v roce 1901 získal prestižní první cenu na Carnegie International Exhibition, která byla považována za nejprestižnější výstavu té doby.

Ve Francii se Maurer setkal také s nastupujícími moderními směry fauvismu v umění, které brzy začaly ovlivňovat také jeho vlastní malířskou tvorbu. Protože byl Maurer vždycky nespokojený se svým uměním a s konvencemi, přijal abstrakci za vlastní, a ač byla jeho prvotní tvorba přijímána více než pozitivně, rozhodl se pro otevřenou rebelii. Bohužel jeho otevřená nespokojenost s konvencemi mu odehnala jeho obdivovatele a tak jeho sláva téměř přes noc opadla. Maurer tedy chvatně opustil Paříž, kde také zhrzeně zanechal většinu svých obrazů, z nich většina byla zničena při první světové válce, která zanedlouho poté propukla.

Po svém návratu do Ameriky v roce 1914 se Maurer usadil v domě svého otce, který mu nebyl ani v nejmenším podporou v jeho těžké osobní situaci. Nejenže jeho otec zavrhl moderní abstraktní umění, ale také vlastního syna, který se podle něj dopustil zrady na krásném umění. Protože Alfred Maurer neměl vlastní finanční prostředky, byl nucen spoléhat se na podporu svého otce, kterému posluhoval až do konce jeho života. Vlastní tvorbě se věnoval téměř tajně v podkroví rodinného domu a nehledal žádné uznání veřejnosti ani kritiků, neboť tvořil sám pro sebe. Svá díla sice někdy prodával, ale jen lidem, kterým důvěřoval a za velmi nízké ceny. V roce 1913 se zcela výjimečně na osobní pozvání Alfreda Stieglitze zúčastnil slavné Armory Show ve Stieglitzově 291 Gallery, v roce 1913 se účastnil slavné Armory Show of 1913 a od roku 1917 až do své smrti přispíval svými díly na roční výstavy Society of Independent Artists. Vztah mezi Maurerem a jeho otcem byl velmi zvláštní, jeho otec patrně na úspěchy svého syna velmi žárlil, a tak mu nikdy nedovolil, aby dosáhl opravdových úspěchů a v uznání jeho samotného jakožto malíře překonal. Tento vztah Maurera velmi ničil, prakticky celý život žil zneuznán a pod neustálým psychickým tlakem.

V roce 1932 oslavil Maurerův otec své sté narozeniny, nicméně brzy poté zemřel. Svému synovi zanechal poměrně velké dědictví a konečně také osvobození od jeho neustávající kritiky, urážek a nenávisti. Maurer však byl na svého otce tak vázaný, že několik týdnů po jeho smrti sám spáchal sebevraždu.


Konečná verze – 26. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate