Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Lawren S. Harris
The Group of Seven – Canadian Group of Painters  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1885 - †  1970, Kanada, 

Kanadský malíř Lawren S. Harris se narodil 23. října roku 1885 v Brantfordu v provincii Ontario. Jako dítě byl často nemocný, a tak si krátil čas kreslením v posteli, moc rád také každý rok maloval pro celou rodinu vánoční přání. Jeho touhou bylo stát se malířem, a tak malířství také studoval na St. Andrew's College, University College a na University of Toronto. Když mu bylo devatenáct let, rozhodl se odejít do Berlína, kde studoval čtyři roky.

Po svém návratu do Kanady se Harris usadil v Torontu, kde se seznámil s J.E.H. MacDonaldem, se kterým sdílel společné nadšení pro kanadské krajinářství. V roce 1918 už Harris společně s MacDonaldem a Johnstonem odjeli do divočiny za inspirací. V roce 1920 pak společně s oběma malíři založil Group of Seven. V roce 1921 pak Harris odjel sám na severní pobřeží Hořejšího jezera, kde zachytil mnohá zajímavá témata. V této době Harris pracoval jako ilustrátor pro časopis Harper’s Bazaar, což vlastně také bylo jeho jediné placené povolání – jeho rodina byla velmi majetná, spoluvlastnila firmu Massey-Harris, která se zabývala výrobou zemědělských strojů. V roce 1916 se dal Harris zapsat do armády, nicméně už o dva roky později se nervově zhroutil kvůli náhlému úmrtí jeho bratra a byl z armády uvolněn. Od té doby se věnoval už pouze svému umění a cestování.

Harris byl pravou duší Group of Seven, pro skupinu byl ochoten udělat takřka cokoliv. Byl velmi přátelský, bylo pro něj důležité sdílet s ostatními malíři skupiny svoje myšlenky i náměty pro svoji tvorbu. Rozhodl se tedy, že pro umělce skupiny zakoupí dům, ve kterém budou všichni společně pracovat a scházet se – tuto myšlenku uskutečnil a také uhradil tři čtvrtiny všech nákladů. Dalším jeho podobným nadšeným nápadem byl pronájem nákladního vagonu od železnice – v tomto vagonu jezdil společně se svými kolegy za inspirací do Algomy. Harris samozřejmě platil všechny jejich výdaje stejně jako pohodlné vybavení vagonu, ve kterém bylo vše pro pohodlí malířů – postele, stoly a židle, plotna, malířské stojany i dostatečné zásoby alkoholu. Jiný člen skupiny, A.Y. Jackson, se o Harrisovi vyjádřil, že: „bez Harrise by nebyla žádná skupina, on byl tím, kdo nás motivoval, on nás vždy podporoval, abychom zkoušeli nové a odvážnější věci, abychom tak nacházeli nové směry.‘ Harris byl nejen zakládajícím členem Group of Seven, ale podílel se také na založení Canadian Group of Painters.

Harris byl původně realistou, svoje krajiny zachycoval s velkou autenticitou a smyslem pro detail. Ve své pozdější tvorbě se začal zaměřovat na filozofii a hlubší duchovní poselství, které chtěl do svých obrazů zakomponovat, a přiklonil se k abstrakci. Svoje krajiny pak natolik zjednodušoval, že již nereprezentovaly skutečnost, nýbrž jeho vlastní pocity z přírody. V roce 1938 se Harris stal členem skupiny Transcendental Group of Painters v Santa Fé v Novém Mexiku, kde uplatňoval svoje abstraktní a filozofické myšlenky.

Harris se nejvíce proslavil svými obrazy severního břehu Hořejšího jezera, které byly oceňovány hlavně pro svou syrovost a opravdovost, na kterých si Harris zakládal nejvíce. Harris věřil, že by umění mělo vyjadřovat kromě malířských dovedností také jisté duchovní hodnoty, které on sám nacházel v kanadské krajině. Protože s postupem času v Harrisovu tvorbě došlo ke zvýraznění duchovních hodnot, jeho obrazy přestaly být zobrazením reality a odklonily se k abstrakci. Harris byl v mnohém inspirován Kandinského knihou K duchovnu v umění (Towards the Spiritual in Art), ve které se Kandinsky kloní k teorii, že svět, který vidíme, je pouze chabým odrazem opravdového vesmíru, jehož krása spočívá v duchovních hodnotách.

Harrisův odklon k abstrakci je také unikátním počinem v Sedmě, žádný z jejích malířů se tímto směrem nevyvíjel. Po roce 1924 dokonce Harris přestal svá díla podepisovat a datovat, neboť chtěl, aby působila hlavně jako taková a nebyla spojována se žádným jménem nebo nenaznačovala jakékoliv historické souvislosti a vlivy. Ač se Harris od svých kolegů ze Sedmy vzdálil svým uměleckým záměrem, nikdy nepřestal být jejich nadšeným přítelem a finančním podporovatelem.

Velkou Harrisovu zásluhou bylo, že díky svému nadšení pomohl k popularizaci myšlenky výhradně kanadského krajinářství – svým kolegům tak pomohl na výsluní a zajistil jim uznání veřejnosti. Je paradoxem, že právě díky jím propagovaným kanadským krajinám byla jeho vlastní abstraktní tvorba na okraji zájmu – až do roku 1969 se neprodal ani jeden z jeho abstraktních obrazů.

Harris byl dvakrát ženatý, v roce 1910 se oženil Harris s Beatrice Phillips a v roce 1934 s Bess Housser, která byla rovněž malířkou.

Harris zemřel 29. ledna 1970 ve Vancouveru.


Konečná verze – 14. 5. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate