Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  John Storrs
Art Deco  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1885 - † 1956, USA, 

Americký sochař John Henry Bradly Storrs se narodil 28. června roku 1885 v Chicagu jako nejmladší ze sedmi dětí v rodině úspěšného architekta a obchodníka s realitami Davida W. Storrse. V roce 1900 vstoupil do učení na Chicago Manual Training School, kde začal poprvé pracovat se dřevem, které si brzy velmi oblíbil a které se stalo základním materiálem v jeho pozdější sochařské tvorbě. Školu ukončil úspěšně v roce 1905 a za finanční podpory rodičů odjel do Evropy – navštívil Anglii, Holandsko, Belgii i Německo, kde v Berlíně v té době žila jeho sestra Mary. Ta ho také seznámila se sochařem Arthurem Bockem, v jehož hamburském ateliéru poté Storrs strávil studiem celých šest měsíců. Toto studium mělo na Storrsovu vlastní sochařskou tvorbu velký vliv. V roce 1906 Storrs ještě krátce studoval v Paříži na Academie Franklin a poté cestoval do Španělska, Itálie, Turecka, Řecka a Egypta. Jeho cesty byly pro jeho vlastní tvorbu rovněž velmi inspirující, dodaly jeho dílům jakýsi exotický nádech.

Do Spojených států se Storrs vrátil v listopadu roku 1907 a jeho otec očekával, že bude pracovat v rodinném podniku. Storrs souhlasil pod podmínkou, že bude moci navštěvovat večerní školu umění. Jeho otec nakonec s jeho studiemi umění souhlasil, a tak začal Storrs v roce 1909 navštěvovat School of the Museum of Fine Art v Bostonu a už rok poté studoval na Pennsylvania Academy of Arts. V roce 1911 Storrs opět odjel do Paříže, kde studoval pod vedením Auguste Rodina a kde se také seznámil s moderními abstraktními směry – kubismem a futurismem. Tyto dva styly Storrse a jeho tvorbu tak ovlivnily, že se staly hlavním prvkem a zároveň také poznávacím znamením jeho soch. V roce 1914 se Storrs oženil s francouzskou novinářkou Marguerite Chabrolovou.

V roce 1915 pobýval Storrs krátce ve Spojených státech, převážně cestoval po západě, kde sbíral inspiraci v indiánských sochách a totemech, a rovněž se svou tvorbou zúčastnil výstavy v San Franciscu. Storrs strávil první světovou válku ve Francii, neúčastnil se sice bojů, nicméně dobrovolnicky pomáhal ve špitálech. Také tato zkušenost měla na jeho tvorbu velký vliv, Storrs začal vytvářet velmi působivá a tmavá díla, která odrážela jeho smutek a beznaděj. V roce 1920 zemřel jeho otec – zanechal mu poměrně slušné dědictví, ovšem za podmínky, že Storrs stráví v každém roce alespoň osm měsíců v Americe, čímž chtěl zajistit, že Storrs bude věnovat dostatečnou pozornost rodinné firmě. Storrs bohužel nebyl schopen naplnit podmínky poslední vůle, a tak mu nakonec peníze nepřipadly. Storrs se tímto příliš dlouho netrápil, ve Francii se rozhodl usadit a k tomu si zakoupil zámeček Château de Chantecaille z 15. století, jehož nevšední atmosféra mu přinášela dostatek inspirace v jeho tvorbě. Storrs zůstal ve Francii i v době druhé světové války, v prosinci 1941 byl dokonce na šest měsíců uvězněn Němci, kteří ho podezírali z vyzvědačské činnosti. V roce 1944 byl znovu uvězněn, tentokrát společně se svou dcerou Monique, která pomáhala francouzskému hnutí odporu. Oba byli osvobozeni o tři týdny později, ale už první Storrsovo uvěznění (celkem na šest měsíců) velmi podlomilo jeho zdraví tělesné a bohužel i zdraví duševní. Storrs trpěl do konce života hlubokými depresemi a celkovou tělesnou slabostí, v roce 1956 pak zemřel na rakovinu.

Storrs byl jakýmsi zosobněním své doby, nábytek a sochy, které navrhoval, se dokonale hodily do právě vznikajících amerických mrakodrapů a nových moderních domů, jež byly postaveny v nových architektonických formách a používaly různé kombinace nových materiálů – kamene, dřeva, betonu a kovu. Spolupracoval mimo jiné také s Louisem Sullivanem a Frankem Lloydem Wrightem. Mnohé Storrsovy sochy také zdobí významné budovy té doby, jako například Chicago Board of Trade (socha Cerese z hliníku, vysoká celkem 33 stop). Storrs se také okrajově zabýval olejomalbou, především v době velké krize, kdy trpěl nedostatkem vhodného materiálu na výrobu soch.


Konečná verze – 29. 6. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate