Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Eric Gill
Art Deco  
Design  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1882 - † 1940, Velká Británie, 

Anglický sochař, grafik a typograf Arthur Eric Rowton Gill se narodil 22. února 1882 v Brightonu v rodině anglikánského kazatele. Původně studoval architekturu, nicméně začal se zajímat o kaligrafii a písma, a tak se zapsal na londýnskou Central School of Arts and Crafts ke známému kaligrafovi Edwardu Johnstonovi, kterého obdivoval pro jeho nadšený a svědomitý přístup k umění.

V roce 1906 se Gill oženil a následující rok se se svou rodinou přestěhoval do umělecké komunity v Ditchlingu v Sussexu, kde začal vytvářet sochy. V roce 1924 přesídlil do města Capel-y-ffin ve Walesu, kde si založil nový ateliér. Po čtyřech letech odešel do Pigotts u High Wycombe v Buckinghamshire.

Gill byl tvůrcem celé řady zajímavých moderních písem. Jeho prvním slavným fontem byl Perpetua (1926), který vytvořil pro typografa Stanleyho Morisona, dalšími velmi známými fonty byly Golden Cockerel Roman (1929), Solus (1929), Joanna (1930), Aries (1932), Floriated Capitals (1932), Bunyan (1934), Pilgrim (1953) a Jubilee (1934). Nejznámějšími fonty pak byly Sans Serif, který navrhl v roce 1928 pro Monotype Corporation, a Gill Sans, který se stal synonymem železnic a jako takový byl používán na železničních nápisech a jízdních řádech. Gillovo písmo se všeobecně stalo synonymem moderního grafického designu a vycházel z něj také Bauhaus.

Gill byl výtečným řezbářem a grafikem, dokázal velmi dobře pracovat s kontrasty světla a stínu. Za svůj život vytvořil až neskutečné množství rytin včetně návrhů pro ilustrace pro více než stovku knih. Většina jeho tvorby je ovlivněna jeho hlubokou vírou a katolicismem, nicméně vytvářel i rytiny s erotickou tématikou, ve které se však nevyhnul moralizování.

Gillovo sousoší Prospero a Ariel (1932) zdobí BBC Broadcasting House na Portland Place v Londýně. V roce 1938 Gill vytvořil zajímavý basreliéf Stvoření Adama, který je umístěn na budově Společnosti národů v Ženevě.

Gill byl velmi silně nábožensky založeným člověkem, vše, co v životě dělal, bylo do jisté míry spojeno s jeho vírou. Mimo jiné celkem založil tři soběstačné náboženské komunity, ve kterých pracoval jako sochař a rytec. V tomto prostředí také nadšeně psal o tématech, která ho zajímala nejvíc: společenské reformě, spojení tělesného světa s duchovním, významu pracujícího člověka a zlu industrializace. Je paradoxem, že právě jeho písmo sans serif se stalo synonymem moderního grafického designu, proti kterému se Gill tak zaníceně stavěl.

I když byl Gill celý život věřícím člověkem a v roce 1913 přestoupil ke katolicismu, žil bohémským životem a dokonce měl několik poměrně ‚nekatolických‘ skvrn na svojí pověsti, včetně bezpočtu milenek, sexuálních vztahů se svými dvěma sestrami i dvěma dcerami, a to od jejich dětství. Gillův život je i z tohoto hlediska popsán Fionou MacCarthy v jejím životopise Eric Gill, vydaném v roce 1989 nakladatelstvím Faber & Faber.

Gill zemřel na rakovinu plic 17. listopadu 1940 v Uxbridge v hrabství Middlesex.


Konečná verze – 17. 7. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate