Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Josef Gočár
Architektura 20. století  
Kubismus  
Konstruktivismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1880 - † 1945, Česká republika, 

Český architekt a zakladatel české moderní architektury Josef Gočár se narodil 13. března 1880 v Semíně u Přelouče v rodině pivovarského sládka. Když mu bylo jedenáct let, přestěhovala se jeho rodina do Bohdanče. O rok později nastoupil na reálné gymnázium v Pardubicích, kde se již začínal zajímat o architekturu. Po dokončení školy pak na rok pracoval v ateliéru architekta Roštlapila, což ho připravilo na další studium architektury.

V roce 1903 začal Gočár studovat na Umělecko-průmyslové škole v Praze, kde byl jeho profesorem Jan Kotěra. Už v průběhu studií navštívil Belgii, Holandsko a Německo, jejichž moderní architekturou se velmi inspiroval. Po dokončení studia v roce 1906 byl Gočár zaměstnán v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 si založil vlastní ateliér a stal se členem Sdružení architektů. V této době se také stal čelem Sdružení výtvarných umělců Mánes, který v roce 1911 opustil, aby se stal členem kubistické skupiny. V roce 1912 Gočár spoluzaložil skupinu Pražské umělecké dílny, kde spolupracoval například s Pavlem Janákem a Josefem Chocholem.

Gočár byl jedním z předních kubistických architektů. Jedním z jeho nejvýznamnějších kubistických projektů byl dům U Černé matky Boží, který Gočár dokončil v roce 1912 a který byl jedním z nejlepších příkladů kubismu v architektuře. Pro tento dům také Gočár navrhl interiér kavárny včetně lustrů a nábytku. Dalším významným příkladem Gočárovy kubistické tvorby je jeho lázeňský komplex v Bohdanči, který byl otevřen v květnu 1913. V letech 1913 až 1914 se Gočár účastnil soutěže projektu na Žižkův památník na Vítkově, na kterém spolupracoval s novopackými rodáky Stanislavem Suchardou a Bohumilem Kafkou.

Po roce 1918 s nástupem první republiky se Gočár spolu se svým kolegou Pavlem Janákem zaměřil na vytvoření nového stylu architektury, který by oslavoval samostatnost Československa. Výsledkem této snahy se stal nový umělecký směr – tzv. rondokubismus, který do jisté míry vycházel z kubismu, vyznačoval se však kulatými rohy a českými lidovými motivy. Příkladem užití tohoto nového stylu pak byla budova Legiobanky v Praze.

Od poloviny 20. let 20. století se Gočár začal zajímat o funkcionalismus. V roce 1925 navrhl československý pavilon na výstavě v Paříži, za což byl oceněn několika vyznamenáními. V této době také po téměř deset let působil při plánování Hradce Králové, v čemž ho velmi podporoval tamní starosta dr. Ulrich. Gočár pro Hradec Králové zpracoval nový územní plán města, plán nábřeží, výstavbu podél Labe, budovy škol a zástavbu dnešního Ulrichova náměstí. Gočárovy plány zahrnovaly také unikátní systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do středu města, mezi kterými se střídaly obytné čtvrti s plochami zeleně.

V letech 1927 až 1928 Gočár pracoval na projektu kostela Sv. Václava v Praze Vršovicích na náměstí Svatopluka Čecha. Tato stavba byla dokonalým příkladem Gočárova funkcionalismu a zároveň uvedla Gočára do jeho dalšího období – konstruktivismu. V tomto stylu také Gočár pokračoval ve svých projektech pro Hradec Králové a Pardubice a na mnoha drobných projektech v architektuře i interiérovém designu.

V letech 1924 až 1945 Gočár působil jako profesor na pražské Akademii výtvarných umění, v roce 1928 pak byl zvolen jejím rektorem. Tuto funkci zastával do roku 1932.

Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně, byl pohřben na Slavíně na Vyšehradu.

Gočárovy projekty:
- hrobka rodičů v Bohdanči (1904), ve spolupráci se Stanislavem Suchardou
- památník J. S. Presla ve Vrchlického sadech v v Praze (1909), ve spolupráci s Bohumilem Kafkou
- mlýn a silo bratří Winternitzů v Pardubicích (1909 – 1910)
- obchodní dům Wenke a jeho interiéry v Jaroměři (1909 – 1910)
- železobetonová stavba vodojemu v Bohdanči (1910)
- dům U Černé matky Boží v Praze včetně kavárny a vinárny (1911 – 1912), Celetná 34/421
- Stachova a Hoffmannova dvojvila v Praze, Tychonova 4/269 a 6/268 (1911 – 1912)
- lázeňský komplex v Bohdanči (1913)
- budova Legiobanky v Praze ve spolupráci s Janem Štursou a Ottou Gutfreundem (1921 – 1923), Na Poříčí 24/1046
- československý pavilon na výstavě Exposition Internationale des Arts Décoratifs et Industriels Moderne v Paříži (1925)
- kostel Sv. Václava ve Vršovicích (1927 – 1928)
- Mauleho vila v Praze, Nad Paťankou 18/1786 (1931 – 1932)
- Kytlicova vila v Praze, Nad Paťankou 22/1788 (1932 – 1933)
- Gočárovy domky v Praze, U Trojského zámku 3/120
- Grandhotel a Okresní dům v Pardubicích (1927 – 1931)
- ředitelství státních drah v Hradci Králové (1927 – 1932)


Konečná verze – 17. 7. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate