Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Pavel Janák
Architektura 20. století  
Kubismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1882 - † 1956, Česká republika, 

Český architekt Pavel Janák se narodil 12. března roku 1882 v Praze. Architekturu studoval nejdříve na Českém vysokém učení technickém v Praze pod vedením Josefa Schulze a externě také na Německé vysoké škole technické pod vedením Josefa Zítka, pak v letech 1906 až 1908 studoval pod vedením Otto Wagnera na vídeňské Akademie der Bildende Künste. Po studiích se vrátil do Prahy, kde začal pracovat v ateliéru Jana Kotěry.

V roce 1911 se Janák zapojil do rozvoje českého kubismu. Byl výtečným teoretikem tohoto avantgardního uměleckého směru, napsal celou řadu zajímavých článků, ve kterých obhajoval ostré tvary kubismu a kritizoval stávající architektonické styly. Jeho článek Hranol a pyramida, který vyšel v roce 1911 v časopisu Umělecký měsíčník, bývá považován za manifest českého kubismu.

V roce 1912 se Janák stal jedním ze zakládajících členů pražských Uměleckých dílen, ve kterých se proslavil svými návrhy kubistického porcelánu, které realizoval v roce 1911. Jeho návrhy inspirovaly celou řadu art deco designérů a staly se svébytnými symboly českého kubismu. Janák také navrhl několik nábytkových řad pro soukromé zákazníky.

Po založení Československa v roce 1918 se Janák společně s Josefem Gočárem stal hlavním architektem nové republiky a z této pozice také vytvořil nový umělecký styl – rondokubismus. Tento styl byl jakousi kombinací klasického kubismu a tradičních českých motivů. Od roku 1923 Janák navrhoval především čistě cihlové stavby ve funkcionalistickém stylu. Zajímal se také o bydlení jednotlivce ve vztahu ke komunitě a jeho jméno je spojeno i s jedním z nejzajímavějších projektů české architektury – projektem rodinných vil na Babě v Praze, pro který vytvořil tři z jeho dvaatřiceti domů.

V roce 1936 se Janák stal nástupcem Josipa Plečnika ve funkci hlavního architekta Pražského hradu. Po druhé světové válce se Janák účastnil především rekonstrukce historických budov, rekonstruoval například zahrady kolem Královského letohrádku a prezidentskou vilu, jízdárnu a míčovnu na Pražském hradě.

Janák byl dlouholetým účastníkem výtvarného dění – byl členem uměleckých skupin Mánes a Skupiny výtvarných umělců, byl šéfredaktorem uměleckého časopisu Výtvarná práce, v roce 1921 byl jmenován profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v letech 1922 až 1924 a 1939 až 1941 byl jejím rektorem. V roce 1921 byl zvolen členem České akademie věd a umění, v letech 1923 až 1929 byl členem Státní regulační komise v Praze a v letech 1926 až 1929 byl členem umělecké komise pro úpravu Pražského hradu.

Janák zemřel 1. srpna 1956 v Praze.

Janákovy nejvýznamnější projekty:
- 1909 – 1912: Hlávkův most v Praze
- 1911 – 1916: Mánesův most v Praze
- 1911 – 1914: jezy na Labi u Obříství u Mělníka, v Předměřicích a u Hradce Králové
- 1921 – 1923: krematorium v Pardubicích
- 1922: Československý folklorní pavilon na výstavě v Riu de Janeiru
- 1922 – 1925: přístavba a průčelí Paláce Adria v Praze
- 1925 – 1928: Libeňský most v Praze
- 1927 – 1929: budova letiště v Mariánských Lázních
- 1929 – 1931: hotel a kavárna Juliš v Praze
- 1930 – 1931: vlastní rodinný dům, ul. Nad Paťankou, Baba
- 1930 – 1931: Husův sbor církve československé, Praha Vinohrady

Rekonstrukce pražských památek:
- 1928 – 1934: úprava Černínského paláce (přístavba budovy ministerstva zahraničí), úprava Loretánského náměstí
- 1919 a 1936: úprava Staroměstské radnice
- od r. 1936 úprava interiérů Pražského hradu
- 1953 – 1957: úprava letohrádku královny Anny a přilehlé Královské zahrady
- 1948 – 1950: rekonstrukce Jízdárny Pražského hradu na výstavní sál, rekonstrukce Míčovny a Zlaté uličky
- 1949 – 1951: úprava letohrádku Hvězda na Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše


Konečná verze – 20. 9. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate