Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Tadao Ando
Architektura 20. století  
Díla:
Conference Pavilion, Basilej, Švýcarsko I.
Conference Pavilion, Basilej, Švýcarsko II.
Conference Pavilion, Basilej, Švýcarsko III.
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1941, Japonsko, 

Japonský architekt Tadao Ando se narodil 13. září 1941 v Osace jako první z dvojčat. Jako chlapec rád chodil do dílny truhláře, který bydlel přes ulici, a učil se od něj jeho řemeslo, které pak používal při vytváření dřevěných modelů lodí a letadel, které bylo jeho koníčkem. Jako dvacetiletý se rozhodl vydat na cestu po Japonsku, na které chtěl sám bezprostředně poznat tradiční japonskou architekturu chrámů, obytných domů i čajoven. Zajímal se také o evropskou, africkou a americkou architekturu, kterou poznával přímo na místě a v mnoha knihách o architektuře. Formálně architekturu nikdy nestudoval.

Do Osaky se Ando vrátil ve svých osmadvaceti letech v roce 1969 a v této době si také založil vlastní ateliér Tadao Ando Architects & Associates. Už v jeho raných pracích Ando začal používat znaky, které se staly charakteristické pro jeho další tvorbu, jako byly jasné linie a pevně stanovené kvádrovité struktury a souhra prázdného a využitého prostoru, stejně jako působení světla a stínu.

Ando pracuje hlavně s litým betonem, ve všech svých stavbách si velmi zakládá na japonsky pečlivém a přesném zpracování – jeho budovy přežily dokonce i velké zemětřesení v Kobe v roce 1995, které mělo sílu 7.3 stupňů Richterovy škály. Jeho styl je inspirován tradiční japonskou architekturou, ale stal se také jedním z příkladů mezinárodního moderního stylu. Ando je mistrem využití přirozeného světla a přirozených linií, které jsou v jeho stavbách vždy v souladu s charakterem krajiny, do které jsou zasazené. Velmi zajímavými jsou hlavně jeho sakrální stavby, ve kterých Ando využívá svých dovedností v práci se světlem a prostorem. Jednoduchostí staveb je Ando inspirován dílem Miese van der Roheho a Le Corbusiera, po kterém dokonce pojmenoval svého psa.

Ando je mimo jiné držitelem finské medaile Alvara Aalta (1985), francouzské zlaté medaile architektury (1989), dánské Carlsberg ceny architektury (1992) i Pritzkerovy ceny za architekturu (1995), jejíž finanční součást sta tisíce dolarů věnoval dětem postiženým zemětřesením v Kobe. V roce 1997 obdržel britskou královskou zlatou medaili, v roce 2002 zlatou medaili udělenou American Institute of Architects a v roce 2005 zlatou medaili francouzské mezinárodní unie architektů. V roce 1995 byl Ando jmenován rytířem francouzské čestné legie, v roce 1997 pak jejím důstojníkem.

Ando působí ve své firmě Tadao Ando Architects & Associates. Kromě své práce se věnuje také pedagogické činnosti, jako navštěvující profesor přednáší na univerzitách v Tokiu, na Yale, Harvardu i Columbii.

Některé z Andových projektů:
- Chrám světla, Osaka (1989)
- Dětské museum, Himeji, Hyogo (1989)
- japonský pavilon pro Expo 92, Sevilla (1992)
- Vitra pavilon, Weil am Rhein (1991 až 1993)
- budova pro továrnu Benettonu, Treviso, Itálie (1993)
- meditační prostory pro UNESCO, Paříž (1995)
- Fabrica (výzkumné centrum pro Benetton), Treviso, Itálie (2000)
- Teatro Armani-Armani World Headquarters, Milán, Itálie (2001)
- Pulitzer Foundation for the Arts, St. Louis, Missouri (2001)
- Modern Art Museum of Fort Worth, Texas (2002)
- Hyogo Prefectural Museum of Art, Kobe (2002)
- Piccadilly Gardens, Manchester (2003)


Konečná verze – 8. 5. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate