Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Peter Behrens
Architektura 20. století  
Design  
Secese  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1868 - †  1940, Německo, 

Německý architekt a designér Peter Behrens se narodil 14. dubna 1868 v Hamburku. Původně studoval malířství v Hamburku, pak v Düsseldorfu a Karlsruhe, kde pobýval do roku 1889. V roce 1890 se oženil s Lilly Kramerovou a přestěhoval se do Mnichova. Tam nejdříve pracoval jako malíř a ilustrátor, byl také vazačem knih. Svůj volný čas trávil ve společnosti umělců a mnichovských bohémů, u kterých hledal inspiraci i obchodní kontakty. V roce 1893 se také stal jedním ze zakládajících členů Mnichovské secese a principy secese významně ovlivnily i jeho tehdejší tvorbu.

V roce 1899 byl Behrens pozván velkovévodou Ernstem Ludwigem Hessenským do jeho právě založené umělecké kolonie v Darmstadtu, kde pak podle svých plánů postavil svůj secesní dům a navrhl i všechno jeho zařízení včetně textilií i dekorací. Právě touto stavbou se Behrens rozhodl vydat se na dráhu architekta a opustit svou spíše neúspěšnou kariéru secesního malíře.

V roce 1903 byl Behrens jmenován ředitelem Kunstgewerbeschule v Düsseldorfu, kde pak prosazoval svoje inovativní metody v architektuře. V roce 1907 se v Mnichově stal jedním ze zakladatelů organizace Deutscher Werkbund (Německé odbory), která v sobě sdružovala umělce, architekty i designéry. Tato organizace měla velkou roli ve vývoji moderní architektury i průmyslového designu a zásadním způsobem ovlivnila také učení Bauhausu.

V roce 1907 byl Behrens najat generálním ředitelem společností AEG (Allgemeine Elektricitäts-Gesellschaft) Emilem Rathenauem jako umělecký konzultant – pro společnost měl navrhnout její logo, reklamní materiály, katalogy, dopisní papíry i podoby prodejen a dílen. Měl se podílet i na designu jejích výrobků, čímž se vlastně stal historicky prvním průmyslovým designérem. V roce 1910 pak pro AEG v Berlíně navrhl budovu její továrny na turbíny, která se stala jakousi ikonou architektury té doby. Jeho asistenty či studenty v té době byli například Walter Gropius, Le Corbusier a Ludwig Mies van der Rohe.

V roce 1922 Behrens přijal pozici profesora na Akademii der Bildenden Künste ve Vídni, působil i na Preußische Akademie der Künste v Berlíně. V roce 1936 byl pozván na Akademii der Künste v Berlíně – za jeho pozváním prý stál samotný Hitler, který v Behrensově monumentální a mohutné tvorbě viděl odraz svých čistě germánských urbanistických vizí. V souladu s nároky Hitlera byl i Behrensův návrh nového ústředí AEG, které mělo stát na monumentální Speerově severojižní ose. Behrensův plán byl původně odmítnut nacistickým ideologem Alfredem Rosenbergem, nicméně jeho rozhodnutí vetoval Hitler, který byl okouzlen Behrensovou stavbou německé ambasády v Petrohradě (1912). Behrens pak za svou stavbu bojoval tím, že prohlásil, že se už v květnu 1934 stal ve Vídni členem tehdy ještě ilegální nacistické strany. Behrensův projekt nakonec nebyl kvůli válce realizován.

Behrens byl jedním z průkopníků čisté a jednoduché architektury na přelomu 20. století, byl předním architektem továren a kancelářských budov. Jeho myšlenky inspirovaly celou řadu nastupujících architektů, měl nezanedbatelný vliv na vytváření kultury korporátní identity. Jeho spolupráce s nacisty však bohužel vrhla na jeho jinak závratný vliv velký stín.

Behrens zemřel 27. února 1940 v berlínském hotelu Bristol.


Konečná verze – 8. 5. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate