Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Mario Botta
Architektura 20. století  
Design  
Díla:
SFMOMA - chodba
SFMOMA - hala
SFMOMA - kupole zespodu I.
SFMOMA - kupole zespodu II.
SFMOMA - mostek pod kupolí
SFMOMA - osvětlení
SFMOMA - pohled skrze atrium
SFMOMA - pohled ze spodního patra I.
SFMOMA - pohled ze spodního patra II.
SFMOMA - pohled ze spodního patra III.
SFMOMA - pohled zepředu I.
SFMOMA - pohled zepředu II.
SFMOMA - pohled zepředu III.
SFMOMA - pohled zepředu IV.
SFMOMA - přední průhled
SFMOMA - schodiště I.
SFMOMA - schodiště II.
SFMOMA - Sculpture Garden
SFMOMA - skrz mříže
SFMOMA - sloup
SFMOMA - Vánoční
SFMOMA - zadní vchod
Související odkazy:
Oficiální stránky Maria Botty
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1943, Švýcarsko, 

Švýcarský architekt Mario Botta se narodil 1. dubna 1943 v Mendrisiu v kantonu Ticino. Jako chlapec nebyl příliš nadšeným studentem a ve svých patnácti letech se rozhodl, že se bude učit technickým kreslířem ve firmě architektů Tita Carloniho a Luigiho Camenische v Luganu, kde také v šestnácti letech navrhl svůj první dům. V této době objevil svůj talent a rozhodl se věnovat se nadále architektuře. Po třech letech na pozici kreslíře se stal asistentem a dostal svůj první samostatný projekt, který sestával z návrhu nového komplexu, který měl nahradit starou faru v Genestriu.

V roce 1961 Botta odešel z ateliéru Carloniho a Camenische a zapsal se na Liceo Artistico v Miláně, kam docházel spíše jen občas – na hodiny nechodil, studoval sám a sám se pak také připravoval na zkoušky. V roce 1965 se zapsal na Instituto Universitario di Architecttura v Benátkách, což byla jedna z nejvýznamnějších škol v Itálii – mezi jeho profesory patřili například Carlo Scarpa a Giuseppe Mazzariol. Ještě v době svých studií Botta pracoval jako asistent Le Corbusiera, který však po šesti měsících jejich spolupráce zemřel, nicméně i tak však měl na Bottovu další tvorbu zcela nezanedbatelný vliv.

V roce 1969 ještě v době svých studií se Botta seznámil s Louisem I. Kahnem, který v té době v Benátkách připravoval výstavu svého projektu pro nový Palais Congres. Botta se Kahnovi nabídl k pomoci a na základě jejich přátelství pak Botta Kahnovi dále asistoval s dokončením plánů pro Palais Congres. Protože Botta nemluvil anglicky a Kahn nemluvil italsky, probíhaly jejich rozhovory za pomoci tlumočníka, ale i tak Kahn Bottu zcela zásadně ovlivnil ve svých teoriích o účelu a funkčnosti budovy.

Po dokončení studií na Instituto Universitario di Architecttura v Benátkách v roce 1969 se Botta vrátil do Lugana, kde si založil vlastní ateliér. Zpočátku designoval budovy téměř výhradně na území Švýcarska, proslulost si získal hlavně budovami Kapucínského konventu v Luganu či administrativní budovou Staatsbank ve Fribourgu. V 80. letech 20. století začal Botta pracovat i pro mezinárodní klientelu, přičemž vrcholem jeho zakázek byla patrně stavba musea moderního umění v San Franciscu v Kalifornii (SFMOMA).

Bottovy designy jsou plné silných geometrických vztahů, často založené na jednoduchých tvarech, které spolu vytvářejí jedinečné prostory a konstrukce. Botta často používá množství neobvyklých materiálů, téměř vždy však používá cihly, které dodávají jeho městským budovám texturu a neobvyklost. Ač je Botta moderním architektem, zastává návrat ke kořenům architektury čistých tvarů, nicméně také tvoří podle myšlenky, že by architektura měla odrážet dobu, ve které je postavena. Botta věří v harmonii mezi člověkem, přírodou a prostorem, který člověk obývá, zajímá se o historii člověka ve vztahu k obytným prostorům a svoje znalosti a myšlenky bohatě aplikuje do svých projektů.

Kromě architektury se Botta rovněž věnuje navrhování nábytku – pro italskou firmu Alias navrhl židle Prima, Seconda, Terzo, Quarto (vážící celých třiadvacet kilogramů), Quinta a Latonda, dále pak pohovky Sesto: Re e Regina a Vis à vis. Jeho návrhy nábytku se vyznačují čistými liniemi a použitím ocelových trubek s inspirací Bauhausu. Pro společnost Artemide Botta navrhl několik lamp, včetně lampy Shogun v menším i větším provedení, nástěnné lampy Fidia, stolní lampy Melanos a lustru Zefiro. V roce 2000 Botta navrhl pro společnost Alessi vázu Tronco a karafy Tua a Mia.

Botta je od roku 1982 členem Commission Federale Svizzera delle Belle Arti, v roce 1983 se stal čestným členem Bund Deutscher Architeckten (BDA) a od roku 1984 je čestným členem American Institute of Architects (AIA).

Botta tvoří ve svém ateliéru v Luganu. Kromě své práce architekta se věnuje i pedagogické činnosti – působí jako navštěvující profesor na École Polytechnic Federale v Lausanne a přednáší po celém světě.

Některé Bottovy stavby:
- residenční budovy v regionu Ticinu (1972 až 1973), Cadenazzu (1970 až 1971)
- škola v Morbio Inferiore (1972 až 1977)
- knihovna pro kapucínský klášter v Luganu (1976 až 1979)
- San Francisco Museum of Modern Art (1994)
- katedrála v Évry (1995)
- Cymbalista Synagogue and Jewish Heritage Center, Tel Aviv (1996)
- autobusové nádraží ve Vimercate poblíž Milána (1998)
- lázně Bergoase v Arose ve Švýcarsku (2006)
- kontroverzní rekonstrukce La Scaly, Milán
- museum Jeana Tinguelyho v Basileji
- veřejná knihovna v Dortmundu
- centrum Friedricha Dürrenmatta v Neuchâtelu
- veřejná knihovna v Bergamu
- kostel Santo Volto v Turíně
- Bechtler art museum v Charlotte, North Carolina
- Tsinghua University art gallery a museum v Pekingu
- stanice metra v Neapoli
- museum architektury v Mendrisiu


Konečná verze – 8. 5. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate