Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Hector Guimard
Architektura 20. století  
Secese  
Design  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1867 - †  1942, Francie, 

Francouzský architekt Hector Guimard se narodil 10. března 1867 v Lyonu. Architekturu a stavebnictví studoval nejdříve tři roky na École des Arts Décoratifs a pak čtyři roky na École des Beaux-Arts v Paříži, kde se také poprvé seznámil s principy a naukami secesní architektury. Velkou inspirací pro něj také byla návštěva Bruselu, kde ho okouzlil Hôtel Tassel, jehož autorem byl belgický architekt Victor Horta.

Zlom v Guimardově kariéře přinesl v roce 1898 jeho návrh stavby Castel Béranger, ve kterém poprvé užil organické secesní prvky. Právě díky Castelu Béranger pak Guimard získával další prestižní zakázky, které mu získaly opravdové uznání. Opravdovým klenotem v Guimardově tvorbě pak byl v roce 1909 jeho Hôtel Guimard, který navrhl a postavil jako svatební dar pro svou bohatou americkou manželku Adeline, rozenou Oppenheimovou. Tento hotel také vybavil svým unikátním organickým secesním nábytkem a dekoracemi, které jen podtrhovaly jeho nevšední architekturu.

Guimard bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů francouzské secese v Paříži, které pomáhal utvářet její jedinečnou tvář na přelomu 19. a 20. století, i její nevšední atmosféru, kterou Paříž vyzařuje dodnes. Guimard byl velkým experimentátorem, nebál se zkoušet nové a převratné designy, které si brzy získaly obdiv i uznání veřejnosti. Také jeho dekorativní předměty byly vytvořeny podle jeho secesních principů, dokonale doplňovaly jeho nákladné interiéry. Guimard designoval vitráže, keramiku, tapety i látky, vše v harmonii se secesními principy i jeho stavbami.

Guimard byl poněkud komplikovanou osobností a i jako s architektem s ním bylo složité vyjít – podařilo se mu urazit a odehnat mnohé významné klienty, což kolem něho vytvořilo jakousi nežádoucí auru skandálu. Jeho nejzdobnější návrhy navíc nebyly finančně dostupné, a tak mnohé z nich ani nebyly realizovány. V roce 1938 Guimard se svou manželkou, která byla židovského původu, odešel do Spojených států.

Guimard zemřel 20. května 1942 v New Yorku. Mnoho jeho budov bylo po jeho smrti zbouráno a i přes své nezpochybnitelné zásluhy o pařížskou architekturu byl téměř zapomenut.

Některé Guimardovy projekty:
- Café Au grand Neptune, Paříž (1888)
- Pavilon elektřiny, Světový trh v Paříži (1889)
- Hôtel Roszé, Paříž (1891)
- Hôtel Jassedé, Paříž (1894)
- Smuteční kaple Devos-Logie a Mirand-Devos na cimetière des Gonards, Versailles (1894)
- Castel Béranger, Paříž (1898)
- Maison Coilliot, Lille (1900)
- Návrhy designů vstupů a staveb metra Le Métropolitain, Paříž (1900)
- Salle Humbert-de-Romans, Paříž (1901)
- Castel Henriette, Sèvres (1901)
- Hôtel Léon Nozal, Paříž (1904)
- Hôtel Guimard, Paříž (1909)
- Hôtel Mezzara, Paříž (1910)
- Synagogue de la rue Pavée a Paris, Paříž (1913)
- Villa Flore, Paříž (1924)
- Činžovní dům na rue Henri Heine, Paříž (1926)
- Činžovní dům na rue Greuze, Paříž (1928)


Konečná verze – 15. 5. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate