Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Henry van de Velde
Secese  
Architektura 20. století  
Postimpresionismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1863 - † 1957, Belgie, 

Belgický architekt, malíř a designér Henry-Clément van de Velde se narodil 3. dubna 1863 v Antverpách. Van de Velde původně studoval malířství na akademiích v Antverpách i pod vedením Caroluse Durana v Paříži, ve své tvorbě se zaměřil hlavně na postimpresionistickou malbu a byl i členem několika malířských spolků. V roce 1892 se rozhodl věnovat výhradně architektuře a interiérovému designu, které mu konečně přinesly slávu i uznání.

Mezi prvními domy, které van de Velde postavil, patřil v roce 1895 jeho vlastní dům Bloemenwerf v Uccle v Bruselu, který byl jasně inspirován principy uměleckého hnutí Arts and Crafts. Jeho výtečné pověsti také pomohlo navržení interiérů a nábytku pro přelomovou výstavu secese, kterou v roce 1895 v Paříži uspořádal Samuel Bing. V roce 1898 založil svou vlastní firmu na výrobu nábytku a dekorativních předmětů, o rok později v Berlíně pak založil její pobočku, kterou však již po roce prodal Wilhelmu Hirschwaldovi, který byl majitelem Hohenzollernské uměleckoprůmyslové společnosti. Na přelomu století pak van de Velde působil hlavně v Německu, ve Výmaru dokonce v roce 1904 na pověření velkovévody Wilhelma Ernsta založil a navrhl budovu umělecké školy Kunstgewerbeschule, kterou o pár desítek let přeměnil Walter Gropius na slavný Bauhaus.

V průběhu první světové války žil van de Velde v neutrálním Švýcarsku, pak se vrátil do Holandska, kde byl v letech 1926 až 1936 profesorem na Univerzitě v Gentu. V roce 1926 založil a stal se prvním ředitelem La Cambre, uznávaného institutu pro umění a architekturu v Bruselu. Po druhé světové válce musel van de Velde čelit nařčením z kolaborace s nacisty, a tak se v roce 1947 rozhodl odejít do Švýcarska, kde žil až do své smrti.

Van de Velde bývá společně s Victorem Hortou považován za jednoho z největších architektů Belgie a jednoho z nejvýznamnějších architektů a designérů secese. Svými návrhy bezpochyby ovlivnil podobu umění na přelomu 20. století i nové tendence v architektuře i designu té doby.

Van de Velde zemřel 15. října 1957 v Curychu.


Některé van de Veldeho projekty:
- Bloemenwerf, Uccle, Brusel (1895)
- Interiéry musea Folkwang, Hagen, Německo (1900)
- Villa Esche, Chemnitz, Německo (1902, 1911)
- Nietzscheho archiv, Výmar, Německo (1903)
- Vila Hohenhof, Hagen, Německo (1907)
- Palác hraběte Dürckheima, Výmar (1912)
- Villa Schilenburg, Gera, Německo (1913)
- Vila průmyslníka dr. Thea Koernera, Chemnitz, Německo (1913)


Konečná verze – 21. 5. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate