Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Louis Henry Sullivan
Architektura 20. století  
Secese  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1856 - †  1924, USA, 

Americký architekt Louis Henry Sullivan se narodil 3. září 1856 v Bostonu ve státě Massachusetts. Jeho otec Patrik byl tanečním mistrem a pocházel z Irska, jeho matka Adrienne, rozená Listová, byla Švýcarka – oba emigrovali do Spojených států na konci 40. let 19. století. Sullivan strávil většinu svého dětství na farmě svých prarodičů ve Wakefieldu ve státě Massachusetts, kde rád chodil do přírody. Rád také vstřebával kulturní prostředí své rodiny, kde se mluvilo mnoha jazyky, tančilo i debatovalo na mnohá zajímavá témata.

Když se Sullivanova rodina v roce 1868 rozhodla odejít do Chicaga, zůstal jedenáctiletý Sullivan s prarodiči ve Wakefieldu, odkud každý den chodil dvacet mil do Bostonu, kde se rád procházel po ulicích a prohlížel si různé domy. Jeho záliba ho pak přivedla k rozhodnutí stát se architektem. Do Bostonu však Sullivan docházel hlavně za vzděláním – učil se na Rice Grammar School, kterou zakončil v roce 1870. V jeho zálibě pro umění a architekturu ho podporoval jeho učitel Moses Woolson, který mu také poradil, aby ještě ve druhém ročníku střední školy zkusil podat přihlášku na Massachusetts Institute of Technology, složil zkoušky a na institut byl přijat.

Už ve svých šestnácti letech pak Sullivan nastoupil na Massachusetts Institute of Technology, kde krátce studoval architekturu – studia na MIT mu však připadala nudná a příliš konzervativní. Po roce se přestěhoval do Philadelphie, kde do roku 1873 pracoval v ateliéru inovativního architekta Franka Furnesse. Pak Sullivan odešel do Chicaga, které bylo považováno za zlatý důl pro stavitele i architekty – v roce 1871 totiž velká část města vyhořela a následně potřebovala rekonstrukci. Sullivan se tedy nechal zaměstnat v ateliéru architekta Williama LeBaron Jenneyho, který byl považován za průkopníka staveb s ocelovými konstrukcemi. I když v jeho ateliéru Sullivan nezůstal ani celý rok, přesto tam získal cenné zkušenosti, které pak uplatnil i ve své praxi.

V roce 1874 se Sullivan rozhodl odejít do Paříže, kde tři měsíce studoval na École des Beaux-Arts a kde se nechal inspirovat evropskou renesanční architekturou. Po svém návratu do Chicaga v červnu 1875 pracoval jako kreslič pro firmu Joseph S. Johnston & John Edelman, v roce 1879 mu bylo nabídnuto zaměstnání ve firmě Dankmara Adlera. 1. května 1883 se pak stal Adlerovým partnerem a právě zde se také setkal s mladým Frankem Lloydem Wrightem, který v jeho ateliéru dostal práci jeho asistenta.

Společně s Adlerem pak Sullivan navrhl celou řadu zajímavých budov – jejich specializací byla hlavně divadla v Chicagu, i když navrhovali divadla i pro jiná americká města, a kancelářské budovy, ze kterých je nejvíce proslavila patrně jejich budova Wainwright v St. Louis (1891), ve které použili převratnou ocelovou konstrukci. S levnějšími ocelovými konstrukcemi, které nesly váhu budovy, pak bylo možné postavit vyšší budovy a dostupnost tohoto nového materiálu v architektuře znamenala i otevření nových možností pro architekty i jejich zákazníky. Právě průmyslové Chicago, které potřebovalo rekonstrukci po požáru v roce 1871, se tak stalo hlavním městem mrakodrapů a byl to právě Sullivan, který stál na počátku této zajímavé éry.

Sullivan viděl v ocelových konstrukcích nové možnosti – protože nebyly omezeny tradičními materiály, mohl v nich uplatnit nové prvky i nové designy. Jeho budovy byly jednodušší, dokázaly se odpoutat od historických a historizujících tendencí, využívaly jeho nových rostlinných a jakoby keltských designů a upozorňovaly na novu výšku i tvar budovy. Jeho přístup byl nejen převratný, ale také poctivý a navíc i obchodně úspěšný.

V roce 1890 byl Sullivan společně s devíti dalšími architekty požádán, aby navrhl budovu Transportation Building pro Světovou výstavu, která se měla konat v roce 1893 v Chicagu. V průběhu stavby se bohužel Sullivan nešťastně pohádal s ředitelem výstavy Danielem Burhamem, který měl o Sullivanově designu zcela jiné představy. Jejich slovní potyčky znamenaly pro Sullivana mnoho stresu a počátek jeho závislosti na alkoholu. Nakonec to byla pouze jeho budova, která získala světové uznání.

V době ekonomické krize v roce 1893 se v potížích ocitla i kancelář Adlera a Sullivana a Adler si dokonce musel půjčovat peníze, aby mohl svým zaměstnancům proplácet výplaty. 11. července 1895 se pak Adler se Sullivanem rozhodli ukončit svoji spolupráci. Po jejich rozchodu následovalo dlouhé období Sullivanova pádu, kdy se potýkal s nedostatkem zakázek, neustálými finančními potížemi a chudobou i svým alkoholismem. Sullivan navíc nebyl zrovna otevřený k diskusi se zákazníky – jeho designy musely víceméně vypadat tak, jak si přál sám on, nikoliv podle přání a potřeb zákazníka. Svoje zákazníky také nezřídka urážel a děsil, často propadal záchvatům vzteku a nepříjemné arogance. Své kolegy z American Institute of Architecture mnohokrát označil za ‚blbce a kriminálníky‘.

Sullivan bývá za svoje zásluhy často nazýván otcem modernismu – byl prvním architektem, který se zajímal o strukturu moderního mrakodrapu, byl zakladatelem tzv. Chicagské školy, která ovlivnila celou řadu architektů nastupující generace, byl učitelem Franka Lloyda Wrighta, který ho láskyplně nazýval Lieber Meister, milovaný mistr. Právě Sullivan byl autorem myšlenky, že forma následuje funkci, což byla klíčová myšlenka modernismu v architektuře. Právě toto jeho pojetí architektury dávalo přednost praktičnosti před estetickým dojmem, což provázelo a provází architekturu od té doby dodnes.

Sullivan zemřel zcela chudý a opuštěný 14. dubna 1924 v hotelovém pokoji na South Side v Chicagu. Jeho pohřeb na hřbitově Graceland zaplatil jeho dávný žák a obdivovatel Frank Lloyd Wright. Na bankovním účtu tohoto velkého architekta 20. století po něm zůstalo pouhých 189 dolarů.


Některé Sullivanovy projekty:
- Transportation Building, Chicago (1893)
- Auditorium Building, Chicago (1889)
- Wainwright Building, St. Louis, Missouri (1890)
- Union Trust Building (nyní 705 Olive), St. Louis, Missouri (1893)
- Guaranty Building, Buffalo, New York (1894)
- Bayard Building, 65-69 Bleecker Street, New York (1898)
- Obchod Carson Pirie Scott, Chicago (1899)
- National Farmers Bank, Owatonna, Minnesota (1908)
- Peoples Savings Bank, Cedar Rapids, Iowa (1912)
- Van Allen Building, Clinton, Iowa (1914)
- St. Paul’s Methodist Church, Cedar Rapids, Iowa
- Krause Music Store, Chicago (1922)


Konečná verze – 21. 5. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate