Švýcarský architekt Bernard Tschumi se narodil 25. ledna 1944 v Lausanne v rodině známého modernistického architekta. Svůj titul z architektury získal v roce 1969 na Eidgenössische Technische Hochschule v Curychu.

Tschumi bývá svou tvorbou i teoretickou činností spojován s dekonstruktivistickým hnutím v architektuře. Zastává myšlenku, že by role architektury měla být neustále přehodnocována, aby odrážela osobní i politickou svobodu. Rolí architektury by pak podle něj nemělo být vyjadřování existující společenské struktury, nýbrž by měla fungovat jako prostředek ke kladení otázek a revidování. Současná architektura je podle něj nejlépe vyjádřitelná fragmentací a nikoliv klasickým ideálem jednoty. V roce 1981 Tschumi vydal pod titulem The Manhattan Transcripts svoje spisy, ve kterých pojednával o kinematografických sekvencích, které použil i ve své architektuře a kde uplatňoval myšlenku, že ‚forma následuje fikci‘. Ve svých teoriích pak byl ovlivněn filosofy Rolandem Barthesem a Michelem Foucaultem, kteří mimořádným způsobem ovlivnili myšlení druhé poloviny 20. století.

Své myšlenky Tschumi uvedl do praxe už v svém prvním hlavním projektu v roce 1982, kdy vyhrál soutěž na designu parku de la Villette. Svůj design tehdy Tschumi konzultoval s předním dekonstruktivistickým filosofem Jacquesem Derridou. Tyto principy praktikoval v následujících letech a zabývá se jimi i doposud. Svými projekty se Tschumi staví do opozice proti tradičním metodám v architektuře, vyhýbá se osvědčeným praktikám a symbolům designu.

Tschumiho tvorba bývá často kritizována – prý až moc často obětuje potřeby člověka svým intelektuálním myšlenkám a naukám sobě oblíbených filosofů. Podle mnoha kritiků se Tschumi nechová citlivě ke krajině a vytváří dokonce pro člověka nebezpečné prostory.

Tschumi se věnuje také rozsáhlé pedagogické činnosti – vyučoval například na Portsmouth Polytechnic v Portsmouthu v Anglii, na Institute for Architectural Association v Londýně (1970 až 1979), na Institute for Architecture and Urban Studies v New Yorku (od roku 1976), na Cooper Union v New Yorku (1980 až 1983) a na Princetonu (od roku 1976) i Columbia University, kde byl v letech 1988 až 2003 děkanem pro Graduate School of Architecture, Planning and Preservation.

Tschumi žije a pracuje střídavě v New Yorku a v Paříži. Téměř vždy má na sobě černý oblek, kterých vlastní pět. Nosí k němu červenou šálu, protože ji měl právě na sobě, když vyhrál svůj první konkurz.


Některé Tschumiho projekty:
- Parc de la Villette, Paříž (1983 až 1998)
- Národní divadlo a opera, Tokio (1986)
- Radnice, Štrasburk (1986)
- Mezinárodní letiště Kansai, Osaka (1987)
- Alfred Lerner Hall, Columbia University, New York (1999)
- Paul L. Cejas School of Architecture, Miami (2004)
- Ústředí Vacheron Constantin, Ženeva (2004)
- Lindner Athletic Center, University of Cincinnati, Cincinnati (2006)
- Kondo Blue, 105 Norfolk Street, New York City (2007)
- Koncertní hala, Limoges (2007)
- New Acropolis Museum, Atény (2008)


Konečná verze – 9. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.