Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Louis I. Kahn
Architektura 20. století  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1901 - † 1974, Estonsko, USA

Americký architekt Louis Isadore Kahn se narodil jako Itze-Leib Schmuilowsky (někdy také Leiser-Itze Schmalowski) 20. února 1901 v Kuressaare na ostrově Saaremaa, který byl součástí estonské gubernie carského Ruska. Jeho rodina byla židovského původu a byla velmi chudá hlavně proto, že jeho otec Leopold nebyl kvůli dlouhé nemoci schopen pracovat. Když byly Kahnovi tři roky, spálil se při nešťastné nehodě po celém obličeji a rukách. Když v roce 1905 vypukla rusko-japonská válka, uprchla jeho rodina do Spojených států. Tam pak mladý Schmuilowsky vydělával pro svou rodinu peníze kreslením malých uhlových obrázků a pak hrou na piáno v biografech. 15. května 1914 se stal americkým občanem a o rok později změnil jeho otec rodinné příjmení na Kahn.

Kahn původně studoval kreslení na University of Pennsylvania, později se rozhodl studovat také architekturu, kterou vystudoval v roce 1924. Po ukončení svého vzdělání byl zaměstnán jako kreslič v kanceláři městského architekta Johna Molitora, kde s ním spolupracoval na několika veřejných zakázkách. V roce 1928 odjel na rok za inspirací do Evropy, kde se inspiroval hlavně středověkým městem Carcassonne ve Francii a starými skotskými hrady, které na něj působily hlavně svou monumentalitou a mohutností. Po svém návratu pracoval v ateliéru Paula Philippe Creta a v kanceláři Zantzinger, Borie and Medary ve Filadelfii.

V roce 1932 Kahn založil skupinu nazvanou Architectural Research Group, která se zabývala architekturou pro lidi i novou estetikou evropského funkcionalismu, jež chtěl představit i ve Spojených státech. Svůj vlastní ateliér si Kahn založil v roce 1935 ve Filadelfii.

Kahn se ve svých návrzích bezpochyby inspiroval monumentální antickou architekturou, ale také starými egyptskými stavbami. Jeho budovy byly syrové a vždy odhalovaly svou opravdovou velikost i použité materiály, mezi které patřily hrubé cihly, travertinový mramor či čistý beton. Velmi pečlivě také spolupracoval se staviteli i inženýry, což mělo za výsledek často velmi převratné technické inovace v jeho budovách. Svůj osobitý styl však Kahn našel až později, vždy spíše podléhal vlivům mezinárodního stylu, který ve Spojených státech propagovali Mies van der Rohe a Gropius.

Kromě své praxe se Kahn věnoval také pedagogické činnosti – v letech 1947 až 1957 byl profesorem architektury na Yale School of Architecture, od roku 1957 až do své smrti působil jako profesor na School of Design na University of Pennsylvania, od roku 1962 vyučoval na katedře Architektury a plánování na MIT. V letech 1961 až 1967 působil také jako navštěvující profesor na Princeton University.

Kahn žil poněkud pestrým osobním životem – měl se třemi různými ženami tři oddělené domácnosti: se svou manželkou Esther Virginií Israeli, kterou si vzal za ženu v roce 1930, s Anne Tyngovou, která byla jeho kolegyní a která se stala jeho milenkou v roce 1945, a s Harriet Pattisonovou, se kterou měl syna Nathaniela, který o něm v roce 2003 natočil film My Architect: A Son’s Journey, který byl dokonce nominován na Oscara.

Kahn zemřel na infarkt 17. března 1974 na pánské toaletě na Pennsylvania Station v New York City. Protože u sebe neměl žádné doklady, nebyl po celé tři dny identifikován. V době svého úmrtí byl velmi zadlužen a nezanechal po sobě téměř žádné dědictví.


Některé Kahnovy projekty:
- Yale University Art Gallery, New Haven, Connecticut (1951 až 1953)
- Trenton Bath House, Ewing, New Jersey (1954)
- Richards Medical Research Laboratories, University of Pennsylvania, Philadelphia (1957 až 1965)
- Salk Institute for Biological Studies, La Jolla, Kalifornie (1959 až 1965)
- First Unitarian Church, Rochester, New York (1959)
- Jatiyo Sangshad Bhaban (budova národního shromáždění), Dháka, Bangladéš (1962 až 1974)
- Phillips Exeter Academy Library, Exeter, New Hampshire (1965 až 1972)
- Kimbell Art Museum, Fort Worth, Texas (1967 až 1972)
- Yale Center for British Art, New Haven, Connecticut (1969 až 1974)


Konečná verze – 9. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate