Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Hans Scharoun
Architektura 20. století  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1893 - † 1972, Německo, 

Německý architekt Bernhard Hans Scharoun se narodil 20. září 1893 v Brémách. Nejdříve studoval na gymnáziu v Bremerhavenu a už jako student gymnázia trávil svůj volný čas navrhováním budov, ve svých osmnácti letech se dokonce zúčastnil soutěže na přestavbu kostela v Bremerhavenu. Po maturitě v roce 1912 nastoupil na Königliche Technische Hochschule v Berlíně, kde následující dva roky studoval architekturu, nicméně svá studia nedokončil, protože se rozhodl jako dobrovolník pomáhat svému učiteli z Hochschule Paulu Kruchenovi při tvorbě plánů pro rekonstrukci zastaralých částí tehdejšího východního Pruska.

Po válce si Scharoun otevřel svou kancelář ve Wroclawi, kde se podílel na modernizaci města. Protože měl velmi blízko k mladým německým umělcům, pomáhal také organizovat několik jejich výstav. Stal se také profesorem na wroclawské Akademii umění, kde učil až do jejího uzavření v roce 1932. V této době začal stejně jako celá řada jeho kolegů a přátel architektů zastávat myšlenku společenské architektury – architektury, která měla sloužit lidem a být vytvořena tak, aby si čisté, elegantní a hygienicky vyhovující bydlení mohly dovolit i méně majetnější lidé. Mezi nejznámější jeho projekty podle těchto principů pak patřil například jeho plán pro výstavbu čtvrti Siemensstadt v Berlíně.

Po nástupu Hitlera k moci zůstal Scharoun na rozdíl od mnoha svých kolegů v Německu, kde pracoval víceméně pouze na soukromých zakázkách na rodinné domy. V roce 1930 Scharoun dostal zakázku na jednu ze svých nejznámějších staveb – dům obchodníka Schminkeho v Löbau v Sasku, který byl dokonalým příkladem vzdušné a lehké architektury, která harmonicky využívala i slunečního svitu. Dům byl dostavěn v roce 1933 a ihned se stal jednou z nejobdivovanějších staveb své doby.

Další ze Scharounových domů postavených za války se bohužel svou venkovní podobou musely podřídit oficiálním požadavkům, nicméně jejich interiéry v sobě nesly mnohé zajímavé prvky Scharounova osobitého designu. Scharoun omezeními za války velmi trpěl, nicméně únik našel v malování svých návrhů jako akvarelů.

Po skončení války byl Scharoun zaměstnán jako ředitel stavebního úřadu na magistrátu v Berlíně, kde se podílel na obnově válkou poškozených čtvrtí. V roce 1946 se také stal profesorem na Technische Universität Berlin (bývalé Königliche Technische Hochschule) v Berlíně, kde vyučoval městské plánování. V letech 1955 až 1968 byl Scharoun děkanem na Akademie der Künste v západním Berlíně, v roce 1968 pak byl jmenován jejím čestným děkanem.

Scharoun byl jedním z nejvýznamnějších představitelů organické architektury, mezi jeho nejznámější stavby v tomto stylu patří budova filharmonie v Berlíně, kterou postavil v letech 1957 až 1963 a která se stala příkladem pro mnohé architekty následující doby.

Scharoun zemřel 25. listopadu 1972 v Berlíně.


Některé Scharounovy projekty:
- Dům Schminke, Löbau (1933)
- Apartmány Romeo & Julia, Stuttgart-Zuffenhausen (1954 až 1959
- Dívčí škola Geschwister-Scholl-Schule, Lünen (1956 až 1962)
- Berlínská filharmonie, Berlín (1957 až 1963)
- Ambasáda Německé spolkové republiky, Brasília, Brazílie (1964 až 1971)
- Městské divadlo, Wolfsburg (1965 až 1973)
- Deutsches Schiffahrtsmuseum (Německé námořní museum), Bremerhaven (1970 až 1975)
- Státní knihovna, Berlín (1964 až 1978)


Konečná verze – 9. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate