Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Peter Zumthor
Architektura 20. století  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1943, Švýcarsko, 

Švýcarský architekt Peter Zumthor se narodil 26. dubna 1943 v Basileji v rodině truhláře. V roce 1958 nastoupil do učení – měl se stát tesařem. V roce 1963 začal studovat na basilejské Kunstgewerbeschule, kde rozvíjel svůj talent pro kreslení a trojrozměrné kompozice. Krátce studoval také na Prattově institutu v New Yorku.

V roce 1968 Zumthor přijal pozici architekta na památkářském úřadu v kantonu Graubünden, kde měl možnost pracovat na rekonstrukci mnoha zajímavých historických staveb regionu, ve kterých poznal staré stavební praktiky a techniky i nevšední materiály používané před staletími, které ho inspirovaly v jeho budoucí samostatné tvorbě.

Převážná většina Zumthorových projektů nikdy nebyla postavena hlavně proto, že jsou svým charakterem hluboce poetické a odrážejí hlubokou filosofii. Zumthor byl inspirován učením Martina Heideggera, které aplikoval na architekturu v tom, že by architektura měla blízce odrážet zkušenosti a pocity člověka. Každý drobný prvek v jeho stavbě měl být blízkou vzpomínkou jeho obyvatele, měl by ukazovat jeho nálady a názory. Ve své architektuře zdůrazňuje smysly – všechny použité materiály mají být obyvateli příjemné, mají svými povrchy přinášet zajímavé vzpomínky a barvami navozovat klidnou atmosféru. Úlohou architekta je pak aranžovat tyto materiály a barvy tak, aby byly příjemné všem smyslům.

Zumthorovými oblíbenými materiály jsou dřevo, leštěný kámen, chrom, mosaz, kůže a samet, protože v sobě zachycují vzpomínky a jsou příjemné na dotyk. Tyto materiály pak dovedně zapojuje do svých prostorů, které citlivě prosvětluje a dále modeluje. Zumthor ve svých projektech zcela využívá všechny lidské smysly a úlohou architekta je podle něj tyto smysly harmonicky rozvíjet a nikoliv architekturou tlumit či ubíjet.

Sám Zumthor popisuje svoje myšlenky následujícími slovy: ‚Pro mě mohou mít budovy nádherné ticho, které spojuji s atributy jako vyrovnaností, samozřejmostí, stálostí, bytím a integritou, a také teplem a smyslností, mají být samy o sobě budovami, nemají představovat nic jiného, mají prostě být. Smysl, který se snažím vštěpit materiálům, je za všemi pravidly kompozice, a jejich hmatatelnost, vůně a akustické kvality jsou pouhými prvky jazyka, který musíme používat. Smysl vyplývá na povrch, když se mi podaří vyvolat specifické významy jistých materiálů v mých stavbách, významy, které mohou být vnímány právě takto v právě oné specifické budově. Když se zaměřím na specifické místo, pro které navrhnu budovu, když se snažím prozkoumat jeho hloubky, jeho formu, jeho historii, a jeho smyslové kvality, podoby jiných míst začínají narušovat tento proces precizního pozorování: podoby míst, které znám a které na mě kdysi udělaly nějaký dojem, podoby obyčejných nebo zvláštních míst, míst, která nosím v sobě jako vnitřní vize specifických nálad a kvalit, podoby architektonických situací, které vyzařují ze světa umění, nebo filmu, divadla nebo literatury.‘ (Architektur Denken, Přemýšlení architekturou, 1999)

Zumthor o svých teoriích napsal také několik knih: Architektur Denken (Přemýšlení architekturou, 1999 a 2006), Atmosphären (Atmosféry, 2006) a Wieviel Licht braucht der Mensch, um leben zu können, und wieviel Dunkelheit? (Kolik světla potřebuje člověk k žití, a kolik potřebuje tmy?, 2006).

Zumthor se kromě své praxe věnuje také rozsáhlé pedagogické činnosti – přednášel na Southern California Institute of Architecture v Los Angeles, na Technische Universität v Mnichově i na Harvard Graduate School of Design. V roce 1994 byl Zumthor přijat za člena Akademie der Künste v Berlíně. V roce 2009 se stal držitelem prestižní Pritzkerovy ceny za architekturu.

Zumthor v současnosti žije se svou ženou Annalisou, se kterou vychoval tři děti, v malé vesničce Haldensteinu na úbočí Alp. V Haldensteinu má i svůj ateliér, který si založil v roce 1979. Ve volném čase rád hraje tenis, kouří doutníky, pije margaritu a poslouchá jazz.


Některé Zumthorovy projekty:
- Základní škola, Churwalden, Švýcarsko (1983)
- Dům Räth, Haldenstein, Švýcarsko (1983)
- Atelier Zumthor, Haldenstein, Švýcarsko (1986)
- Kaple Sv. Benedikta, Sumvitg, Švýcarsko (1989)
- Museum, Chur, Švýcarsko (1990)
- Bytové domy pro seniory, Chur, Švýcarsko (1993)
- Dům Gugalun, Versam, Švýcarsko (1994)
- Bytové domy Spittelhof, Basilej, Švýcarsko (1996)
- Therme Vals, Vals, Švýcarsko (1996)
- Museum Bregenz, Bregenz, Rakousko (1996)
- Kaple Sv. Nikolause, Mechernich, Německo (2007)
- Kolumba Art Museum, Kolín nad Rýnem, Německo (2007)


Konečná verze – 9. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate