Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Erich Mendelsohn
Architektura 20. století  
San Francisco Bay Artists  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1887 - † 1953, Německo, USA

Německý architekt Erich Mendelsohn se narodil 21. března 1887 v Olsztynu ve východním Prusku (dnešním Polsku) v židovské rodině. Byl pátým ze šesti dětí kloboučnice a hokynáře. Původně chodil na humanisticky zaměřené gymnázium v Olsztyně, pak studoval obchodní školu v Berlíně. V roce 1906 se přestěhoval do Mnichova, kde studoval ekonomiku na tamní Ludwig-Maximilians-Universität. Odtud se pak vrátil zpět do Berlína, kde začal studovat architekturu na Technische Universität, po dvou letech přešel na Technische Universität do Mnichova. Svá studia a mnohonásobná stěhování ukončil v roce 1912.

Mnichov byl v době Mendelsohnových studií jedním z nejvýznamnějších středisek světového umění, v roce 1911 tam vzniklo umělecké sdružení Der Blaue Reiter, s jehož umělci se Mendelsohn brzy seznámil a rád scházel. Přijal také jejich principy expresionismu, které ovlivnily mnohé z jeho následujících staveb. Pod vlivem expresionistů také zastával svoji osobní filosofii dynamismu, ve které měly být jeho stavby expresionistické a měly mít i osobní charakter.

V roce 1912 si Mendelsohn otevřel v Mnichově vlastní ateliér, kde začal pracovat na mnoha zajímavých zakázkách. V roce 1915 se oženil s Luise Maasovou, která hrála na violoncello. Do jejich domu pak na malý komorní koncert jednoho dne přišel astrofyzik Erwin Finlay Freundlich, který sám také hrál na violoncello. Ten byl bratrem Herberta Freundlicha, jež byl zástupcem ředitele Kaiser Wilhelm Institut für Physikalische Chemie und Elektrochemie (nyní Fritz Haber Institute) v Berlíně. Oba bratři Freundlichové se velmi zajímali o Einsteinovu teorii relativity a měli eminentní zájem potvrdit ji svými fyzikálními zkoumáními.

Skrze doporučení bratří Freundlichových pak Mendelsohn postavil svou slavnou sedmipatrovou Einsteinturm (Einsteinovu věž), observatoř, kde probíhaly zajímavé astrofyzikální experimenty. Tato observatoř byla postavena v letech 1917 až 1921 a do roku 1924 byla vybavována technickými přístroji. Navzdory prvnímu dojmu nebyla postavena z betonu, ale cihel, které byly následně omítnuty. Mendelsohn vysvětlil svoje použití materiálu problémy s dodavateli, opravdovým důvodem však nejspíš byly konstrukční problémy s betonem.

Mendelsohn byl nasazen i v bojích první světové války, nicméně ani jako voják nezapomínal na svoje poslání architekta – z fronty posílal své manželce mnohé dopisy, ve kterých jí posílal svoje návrhy a zajímavé myšlenky o budoucnosti architektury. Po válce si v roce 1918 založil v Berlíně vlastní ateliér, kde pracoval na mnoha projektech hlavně pro různé obchodní domy a továrny po celém Německu. Seznámil se také s Ludwigem Miesem van der Rohem a Walterem Gropiusem, se kterými ho pojily jeho inovativní myšlenky.

Kvůli Mendelsohnovým úspěchům a jeho židovskému původu se však kolem něj začaly množit závistivé a rasistické osobní útoky, a tak se Mendelsohn společně se svou rodinou rozhodl v roce 1933 odejít do Anglie. Následně byl zabaven všechen jeho majetek a byl vyloučen z německé unie architektů a Preußische Akademie der Künste.

V Anglii Mendelsohn začal spolupracovat se Serge Chermayeffem, se kterým následně vytvořil několik zajímavých modernistických budov a se kterým ho pojilo partnerství až do roku 1936. Pracovali také na několika zajímavých projektech pro Chaima Weizmanna, budoucího presidenta Izraele, v roce 1935 dokonce založili svou pobočku v Jeruzalémě, kam se v roce 1939 Mendelsohn také sám přestěhoval.

V roce 1941 se Mendelsohn přestěhoval do Spojených států, kde vyučoval na University of California v Berkeley. Své praxi se věnovat nemohl – jako imigrant totiž neměl pracovní povolení. Spolupracoval však s vládou a armádou Spojených států, které bohužel také předával strategické informace, které pak byly použity při bombardování Berlína. V roce 1945 si založil vlastní kancelář v San Franciscu, kde pracoval převážně na projektech pro židovskou komunitu.

Mendelsohn ve svých zajímavých a inovativních designech takřka nebyl ovlivněn architekturou minulosti, vždy se inspiroval hlavně svou vlastní nevšední představivostí nebo hlavními trendy v architektuře svojí doby. Mnohé z jeho nákresů odhalují jeho spojení s expresionismem, funkcionalismem a romantickým symbolismem, ve kterých uplatnil nové materiály budoucnosti. Ve svých pozdějších stavbách se Mendelsohn poněkud odklonil od expresionismu a stavěl budovy ve více geometrickém stylu.

Mendelsohn zemřel 15. září 1953 v San Franciscu.


Některé Mendelsohnovy projekty:
- Einsteinturm (observatoř Einsteinova věž), Postupim (1917 až 1924)
- Továrna na klobouky Herrmann & Co, Luckenwalde (1921 až 1923)
- Mossehaus (kancelářská budova pro Rudolfa Mosseho), Berlín (1921 až 1923)
- Obchodí dům Schocken, Norimberk (1925 až 1926)
- Textilní továrna Rudý prapor, tehdejší Leningrad (1926)
- Rozšíření obchodního domu Cohen & Epstein, Duisburg (1925 až 1927)
- Obchodní dům Schocken, Stuttgart (1926 až 1928, zbouráno v roce 1960)
- Woga-Komplex a Universum-Kino, Berlín (1925 až 1931)
- Obchodní dům Schocken, Chemnitz (1927 až 1930)
- Mendelsohnův vlastní dům, Am Rupenhorn, Berlín (1928 až 1930)
- Columbus-Haus, Potsdamer Platz, Berlín (1928 až 1932)
- Židovské centrum mládeže, Essen (1930 až 1933)
- De La Warr Pavilion, Bexhill-on-Sea, Sussex, Anglie (1934)
- Cohen house, Chelsea, Londýn (1934 až 1936)
- Villa Weizmann, Weizmann Institute campus, Rehovot poblíž Tel Avivu (1935 až 1936)
- Hebrejská universita, Jeruzalém (1934 až 1940)
- Synagoga B'Nai Amoona, nyní Center of Creative Arts, University City, Missouri (1946 až 1950)
- Maimonides Hospital, San Francisco (1946 až 1950)
- Park Synagogue, Cleveland Heights, Ohio (1947 až 1951)
- Russell House, Pacific Heights, San Francisco (1950 až 1951)


Konečná verze – 9. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate