Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Robert van't Hoff
Architektura 20. století  
Design  
Neoplasticismus (De Stijl)  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1887 - †  1979, Holandsko, 

Holandský architekt a designér Robert van't Hoff se narodil 5. listopadu 1887 v Rotterdamu v rodině známého bakteriologa. Jeho rodina měla kontakty s mnoha uznávanými osobnostmi Holandska té doby, v jejich domě se často scházeli vědci i umělci. Od roku 1898 rodina van't Hoffových dojížděla na setkání do komuny Walden poblíž Bussumu, kterou zorganizoval přítel rodiny psychiatr Frederik van Eeden. Tato komunita byla založena na principu společné práce a společného vlastnictví a zkušenosti z ní zásadně ovlivnily i van't Hoffův budoucí život. V roce 1904 se rodina van't Hoffových přestěhovala do Bilthovenu.

V roce 1905 se van't Hoff poprvé začal zajímat o architekturu – jedna z jeho tet si totiž nechávala postavit dům a van't Hoffa zcela fascinoval celý proces od konzultací po návrhy, stavbu a konečnou podobu. Právě pod vlivem těchto zkušeností se rozhodl stát se architektem. Na doporučení jednoho z rodinných přátel, který byl i architektem, se pak van't Hoff v roce 1906 vydal do Birminghamu, kde studoval architekturu na tamní Birmingham School of Art, která byla jednou ze zastánkyň principů hnutí Arts and Crafts, které podporovalo návrat k řemeslné dovednosti středověkých stylů. Docházel také do ateliéru Herberta Tudora Bucklanda, který byl jedním z nejznámějších architektů Arts and Crafts.

V letech 1911 až 1914 van't Hoff studoval na Architectural Association v Londýně. V Londýně se také seznámil s malířem Davidem Bombergem, který ho uvedl do světa umělců, ve kterém pak van't Hoff našel mnoho dalších přátel i jednoho zákazníka. Ještě v době studií navrhl pro svoje rodiče dům Løvdalla v Huis ter Heide u Utrechtu a dům pro malíře Augustuse Johna na 28 Mallord Street v Chelsea v Londýně. V těchto domech uplatnil principy jednoduchých geometrických tvarů, ale také zajímavých detailů, které jim dodaly na zvláštním charakteru.

V roce 1913 se van't Hoff ve Wasmuthově portfoliu poprvé seznámil s prací Franka Lloyda Wrighta, který ho ihned fascinoval svou jednoduchou geometričností a promyšlenými inovativními designy. V červnu 1914 pak odjel do Spojených států, kde navštívil mnoho Wrightových staveb a také Wrighta samotného, jemuž nabídl spolupráci na jednom ze svých projektů – návrhu na galerii na Long Islandu v New Yorku, na který ho doporučil jeho přítel Augustus John. Tento projekt nakonec kvůli potížím s financováním nebyl vystavěn.

Po svém návratu do Holandska van't Hoff postavil svou vilu Verloop, která blízce odrážela jeho inspiraci Wrightem. Postavil také jednu ze svých nejvýznamnějších staveb, vilu Henny, která byla jedním z prvních modernistických domů a jednou z prvních staveb postavených ze železobetonu. Právě touto vilou se van't Hoff dostal do povědomí kritiky i veřejnosti a brzy se o něm mluvilo jako o předním moderním architektu Holandska.

V roce 1917 se van't Hoff seznámil s Theo van Doesburgem, se kterým brzy našel společné myšlenky a se kterým si vyměňoval bohatou korespondenci. Následně byl pozván ke členství v jeho skupině De Stijl, která zastávala principy modernismu a neoplasticismu. Van't Hoff se stal plnohodnotným členem skupiny, často přispíval do jejich revue svými esejemi o moderní architektuře a uplatnění principů abstraktního umění v návrzích jejich budov. Díky majetku své manželky také nějakou dobu financoval vydávání revue De Stijl.

Pod vlivem skupiny De Stijl se van't Hoff začal zajímat i o design – navrhl několik zajímavých židlí a několik typů sloupků pro zábradlí, které jasně odrážely jeho inspiraci neoplasticismem. V roce 1918 navrhl hausbót, který nazval De Stijl a kde krátce žil se svou manželkou. Ve skupině De Stijl se však začaly objevovat neshody a hádky mezi jejími členy, které se projevily také při odchodu architekta Barta van der Lecka ze skupiny.

V roce 1918 se van't Hoff začal zajímat pod vlivem nedávné Velké říjnové revoluce o komunismus a jeho učení, pod kterým se také zaměřil spíše na bytové doby než soukromé residence, které více odrážely myšlenky společného a rovnoprávného bydlení pro všechny. V roce 1919 vstoupil do komunistické strany Holandska a začal udržovat vřelé písemné kontakty se sovětskými architekty, se kterými si vyměňoval návrhy. Tyto jeho poněkud ohnivé tendence se však nesetkaly s nadšením u členů De Stijlu, kteří si zakládali spíše na uměleckém vyjádření než politickém postoji či revoluční obnově společnosti. Napětí mezi van't Hoffem a van Doesburgem pak narůstalo a v říjnu 1919 vyvrcholilo van't Hoffovým odchodem ze skupiny. S van Doesburgem se rozloučil se slovy, že ‚takové lidi, jako je on, v Rusku popravují‘.

Když se van't Hoff nesetkal s pochopením u svých kolegů, rozhodl se odejít do ústraní. V roce 1920 prodal svůj hausbót a přestěhoval se do Larenu v severním Holandsku, kde pro sebe a svoje rodiče postavil dva menší domy, které však byly zcela obyčejné a neodrážely žádné z jeho dřívějších moderních staveb. K vydání revue De Stijlu k desátému výročí sdružení van't Hoff zaslal otevřený dopis, ve kterém se vzdal principů modernismu a který podepsal jako ‚Robert Van. ('t Hoff)., ex-architekt‘.

V roce 1922 se van't Hoff se svou rodinou přestěhoval do Londýna, kde se ještě více zapojil do komunistického a anarchistického hnutí – pořádal četné přednášky a debaty, ve kterých sdílel svoje revoluční ideje. V roce 1926 vydal anonymně politický manifest Abolition, ve kterém otevřeně vyzýval k revoluci. V roce 1928 pobýval v Americe, kde měl vybudovat v Coopersburgu v Pennsylvanii anarchistickou komunitu, podobnou té, do které jako chlapec dojížděl se svými rodiči. Z jeho plánů nakonec sešlo a po devíti měsících se vrátil do Larenu.

Po nějakou dobu ještě van't Hoff udržoval písemné kontakty se členy De Stijlu, blízký si byl hlavně s architektem J.J.P. Oudem, a v roce 1931 se setkal v Paříži s Mondrianem, ale plně se do skupiny již nezapojil. V roce 1932 financoval poslední číslo revue De Stijl, ale to již bydlel v Davosu ve Švýcarsku.

V roce 1937 se van't Hoff přestěhoval do Anglie, kde navrhl několik bytových domů, nicméně po válce již nenavrhl skoro žádné stavby a zcela se stáhl z profesního i veřejného života.

Van't Hoff zemřel 25. dubna 1979 v New Miltonu v hrabství Hampshire.


Konečná verze – 9. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate