Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jan Kaplický
Architektura 20. století  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
Oficiální stránky Jana Kaplického
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1937 - † 2009, Česká republika, Velká Británie

Český architekt Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v Praze jako jediné dítě malíře a sochaře Josefa Kaplického a jeho manželky Jiřiny, která byla kreslířkou. Svoje dětství Kaplický trávil v poklidné čtvrti Ořechovka, kde měl možnost setkávat se s prvorepublikovými vilami i novějšími stavbami. Kaplický původně v letech 1956 až 1962 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde získal titul architekta. Mezi jeho spolužáky a přátele tehdy patřil i zpěvák Pavel Bobek.

V srpnu 1968 Kaplický se svou tehdejší přítelkyní Evou Jiřičnou odjel na stáž do Londýna, nicméně po okupaci sovětskými vojsky se již do Prahy nevrátil. V letech 1969 až 1971 byl zaměstnán v architektonické kanceláři Denys Lasdun and Partners, pak v roce 1971 nastoupil do ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, se kterými spolupracoval na projektu Centre Pompidou v Paříži. Když se jejich kancelář v roce 1973 přestěhovala do Paříže, musel svoji spolupráci s nimi rozvázat – stále ještě totiž neměl britské občanství a tudíž ani britský pas, které dostal až v roce 1975.

Od roku 1973 Kaplický krátce pracoval s Evou Jiřičnou, poté u kanceláře Spencer and Webster Associates a v roce 1979 začal pracovat v ateliéru Foster Associates (nyní Foster and Partners), kterou vedl přední světový architekt Norman Foster. V době, kdy začal pracovat pro Foster Associates, založil si Kaplický společně se svým kolegou Davidem Nixonem vlastní kancelář Future Systems. V roce 1989 začala ve Future Systems pracovat architektka Amanda Levete, kterou si Kaplický v roce 2006 vzal za manželku. Jejich manželství bylo rozvedeno v roce 2006 a v říjnu 2008 skončila také jejich profesionální spolupráce.

I když byl Kaplický uznávaným architektem, jeho Future Systems nedostávalo téměř patnáct let žádné významnější zakázky, zajímavě však byli jedinou neamerickou společnostní, která spolupracovala s NASA. V roce 1994 přišla přelomová zakázka pro nové mediální centrum na Lord’s Cricket Ground v Londýně, které v roce 1999 vyhrálo Stirlingovu cenu udělovanou Royal Institute of British Architects, která je patrně nejprestižnější cenou za architekturu v Británii. I další větší Kaplického projekt pro budovu Selfridges v Birminghamu mu získal uznání i sedm prestižních cen včetně Award for Architecture od Royal Institute of British Architects v roce 2004.

V roce 1989 Kaplického Future Systems téměř vyhrály konkurs na stavbu Bibliothèque Nationale de France v Paříži. Ve výběrové komisi tehdy seděl i bývalý Kaplického spolupracovník Richard Rogers, který vybral a bojoval právě za Kaplického návrh. Na poslední chvíli se však francouzský president François Mitterrand populisticky rozhodl udělit tuto velkou francouzskou zakázku Francouzovi a výběrové řízení tedy vyhrál Dominique Perrault.

V únoru 2007 Kaplický vyhrál konkurz na stavbu budovy nové Národní knihovny na Letné v Praze, což považoval za jeden ze svých největších životních úspěchů. Tento projekt už od samého počátku provázely kontroverze – jednou z členek poroty totiž byla i Kaplického dávná partnerka Eva Jiřičná, která byla nařčena z neobjektivnosti. Kritiky výběrového řízení o profesionalitě a objektivitě poroty nepřesvědčilo ani to, že předsedkyní poroty byla Zaha Hadid, jež je považována za nejvýznamnější architektku současnosti. Do kritiky Kaplického projektu se zapojil i president Václav Klaus, který se dokonce nechal slyšet, že pokud to bude potřeba, zabrání Kaplického stavbě vlastním tělem. Kaplického projekt zpočátku podpořil starosta Prahy Pavel Bém, nicméně po kritice Václava Klause od své podpory ustoupil. Kaplický se následně bohužel ocitl uprostřed hádanic a politických bojů, které se bezpochyby projevily i na jeho zdraví i nadšení dále pro Českou republiku cokoliv vytvářet. Bývalý ředitel knihovny Vlastimil Ježek později trefně podotknul, že Kaplický byl ‚dalším protagonistou české kultury, který byl ubit českou malicherností‘.

V říjnu 2008 Kaplický odmítl přijmout cenu Ministerstva kultury a školství České republiky za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, která mu měla být udělena za ‚mimořádné architektonické dílo, kterým proslavil českou architekturu doma i v zahraničí‘. V dopise na odpověď ministru Jehličkovi Kaplický napsal, že nepřijme cenu od ministerstva a vlády, které mu znemožňují prosadit jeho příspěvek k české kultuře a architektuře.

Ke konci svého života trávil Kaplický v Čechách stále více a více času – pracoval na svém projektu Národní knihovny i novém návrhu na stavbu Kongresového a koncertního centra v českých Budějovicích. V roce 2007 se oženil s filmovou producentkou Eliškou Fuchsovou, se kterou se seznámil při natáčení dokumentu o svém životě.

Kaplický byl uznávaným světovým architektem, který všechny svoje projekty naplnil svou inspirativní fantazií, vizí budoucnosti i odvahou experimentovat s novými tvary i materiály. Ve své kanceláři Future Systems pracoval na mnoha zajímavých zakázkách, které svým futurismem vzbudily obdiv i kritiku veřejnosti. Ve své tvorbě dával Kaplický přednost organickým formám, které spojoval s futuristickými technologiemi a tvary.

Kromě své praxe se Kaplický věnoval i pedagogické činnosti – v letech 1982 až 1988 vyučoval na vysoce prestižní Architectural Association School of Architecture v Londýně, v roce 1992 na škole architektury v Bordeaux a na Technische Universität v Berlíně.

Kaplický zemřel na selhání srdce ve večerních hodinách 14. ledna 2009 poblíž Vítězného náměstí v Praze, pouze několik hodin poté, co se narodila jeho dcera Johanka.


Některé Kaplického projekty:
- Hauer-King House, Cononbury, Londýn (1994)
- Most West India Quay, Docklands, Londýn (1996)
- Media Centre, Lord’s Cricket Ground, Londýn (1999)
- Budova Selfridges, Birmingham (2003)
- Museum Maserati, Modena (plán dokončení v roce 2009)
- Národní knihovna, Praha (projekt odmítnut v roce 2008)
- Kongresové a koncertní centrum, České Budějovice (navrženo v roce 2008)


Konečná verze – 9. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate