Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Hildegarda z Bingenu
Gotika  
Ženy v umění  
Díla:
Liber Divinorum Operum
Mateřství z ducha a vody
Modlitební knížka Hildegardy z Bingenu
Scivitas (Znej cesty)
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1098 - †  1179, Německo, 

Německá abatyše, kazatelka, mystička, přírodovědkyně, hudební skladatelka a spisovatelka Hildegarda z Bingenu (Hildegard von Bingen) se narodila roku 1098. Pocházela z urozené rodiny z Bermersheimu u Alzey u Mohuče, byla desátým dítětem a už jako maličká často stonala. Už jako dítě prý mívala božská vidění, a tak jí její rodiče Hildebert a Mechthilde v jejích čtrnácti letech poslali do benediktinského kláštera Sv. Disiboda u Bingenu.

Velký vliv na život Hildegardy z Bingenu měla její přítelkyně a představená Jutta ze Spanheimu, která byla dcerou hraběte Stephana II. ze Spanheimu. Jutta jí podporovala v jejích viděních a v tom, aby o nich psala – Hildegarda se s nimi totiž zpočátku svěřovala pouze Juttě. Jutta měla rovněž četná vidění a mnoho následovníků, mimo jiné také naučila Hildegardu číst a psát, i když bibli pak Hildegarda poznávala samostatně. Po smrti Jutty v roce 1136 se Hildegarda z Bingenu stala abatyší kláštera Sv. Disiboda u Bingenu.

Hildegarda z Bingenu během svého života založila dva nové kláštery v Rupertsbergu (1150) a Eibingenu (1165), procestovala se svými kázáními celé Německo i mnoho dalších míst za jeho hranicemi. Hildegarda z Bingenu udržovala korespondenci s papeži Evženem III. a jeho nástupcem Anastáziem IV., císařem Fridrichem I. Barbarossou i svatým Bernardem z Clairvaux.

Hildegarda z Bingenu je jednou z nejzajímavějších postav raného středověku – byla opravdovou osobností a myslitelkou středověku, svou kazatelskou činností ovlivnila myšlení své doby a byla také první ženou umělkyní zmíněnou v západní kultuře. Právě ve svém spisu Scivias Hildegarda z Bingenu zachytila svoje vize v nádherných ilustracích plných jasných barev a výtečných linií, které výrazně vystupují nad ostatní iluminace tehdejší doby. I kdyby Hildegarda sama tyto iluminace nevytvořila, jistě nad jejich provedením osobně dohlížela.

Hildegarda z Bingenu byla autorkou rozsáhlého spisu Scivias (1142, Poznej cesty Boží), ve kterém zapsala dvacet šest svých vidění, které obsahovaly její rozpravy, proroctví a vize. Ve svých spisech byla velmi otevřená k otázkám víry i ženského principu a svými názory ovlivnila vznik německé ženské mystiky, tzv. Frauenmystik. Hildegarda z Bingenu psala také encyklopedická díla a vědecká pojednání (například encyklopedie léčivých bylin Physica nebo lékařská encyklopedie Causae et curae), byla autorkou mnoha básní a chorálových textů, které shrnula ve svém díle Symphonia armoniae celestium revelationum (Symfonie harmonie nebeských zjevení). Zajímavým příkladem liturgického dramatu je i její rozsáhlý spis Ordo Virtutum.

Hildegarda z Bingenu zemřela 17. září 1179 v Bingenu nad Rýnem.

Hildegarda z Bingenu je katolickou církví považována za svatou, i když nikdy přímo kanonizována nebyla. Do seznamu svatých byla připsána koncem 16. století a je uznávána svatou i v anglikánské církvi, její svátek se slaví ve výroční den jejího úmrtí. Její ostatky se nacházejí v kostele v Eibingenu v Rüdesheimu.


Konečná verze – 15. 6. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate