Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  François Boucher
Rokoko  
Díla:
Diana odpočívající po koupeli
Hercules a Omphale
Kloboučnice (Ráno)
Letní pastorále
Ležící dívka (Louise O'Murphy)
Madame Boucherová
Madame de Pompadour
Odaliska
Portrét markýzy de Pompadour
Toaleta
Venuše požadující od Vulkána zbraně pro Aenease
Venušina toaleta
Vulkán předávající Venuši zbraně pro Aenease
Zrození Venuše
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1703 - † 1770, Francie, 

Francouzský malíř François Boucher se narodil 20. září roku 1703 v Paříži v rodině návrháře krajek Nicolase Bouchera. Jeho prvním malířským mistrem po jeho otci byl v jeho sedmnácti letech François Le Moyne, nicméně z jeho dílny Boucher odešel už po několika měsících do rytecké dílny Jeana-Françoise Carse a kromě rytectví se i nadále věnoval malování. Pracoval také na velmi zajímavých zakázkách, které rovněž velmi ovlivnily jeho vlastní tvorbu – vyrýval totiž rytiny podle obrazů Antoine Watteaua, který byl jeho velkým vzorem. Boucher byl velmi talentovaným malířem a tak v roce 1723 získal stipendium Prix de Rome, které mu umožnilo odjet do Říma, kde studoval v letech 1727 až 1731. Po svém návratu se brzy stal vyhledávaným a oblíbeným malířem a v roce 1734 se také stal členem Akademie.

V roce 1740 se Boucher stal oblíbencem a osobním malířem kreslení madame de Pompadour a prostřednictvím jejího vlivu stoupla jeho popularita na francouzském dvoře, a tak se Boucher v roce 1755 stal hlavním malířem Ludvíka XV. a ředitelem Akademie. Navrhoval také divadelní kostýmy a kulisy a zabýval se také navrhováním gobelínů a porcelánu.

Boucher je typickým představitelem rokoka. Zcela ve shodě s učením barevnosti palety rokoka jednou dokonce prohlásil, že příroda je na jeho vkus „příliš zelená a příliš špatně osvětlená“. Boucher byl vyhledávaným pařížským dekoratérem, získal si oblibu pařížské šlechty, jejichž blahobytné domy často zdobil svými elegantně koketními a frivolními obrazy nahých bohyní a nymf v mytologických a alegorických scenériích. Boucher byl velmi často imitován a měl celou řadu následovníků (například Fragonarda), nicméně s nástupem klasicismu se od něj jeho štěstěna odvrátila.

Boucher často maloval žánrové výjevy, ve kterých zachycoval svoji manželku a svoje děti a jednalo se tedy o jakési intimní rodinné portréty. Vytvářel však i zcela tématicky kontrastní obrazy se silným erotickým nábojem, jako byly například portréty Odalisek, přičemž jeho namalovanou světlovlasou dámou byla králova milenka madame Pompadour a tmavovlasou dámou byla jeho vlastní manželka. Zejména proti jeho druhému obrazu kriticky vystupoval Denis Diderot, který prohlásil, že Boucher dělá ze svojí manželky prostitutku. Diderot nesouhlasil i s dalšími Boucherovými obrazy s erotickým nábojem a svými názory později i ovlivnil veřejnost, která Bouchera na sklonku jeho života spíše odsuzovala než obdivovala.

Boucher zemřel 30. května roku 1770 v Paříži.


Konečná verze – 9. 12. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate