Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Annibale Carracci
Baroko  
Díla:
Autoportrét z profilu
Domine quo vadis? (Kristus zjevující se Svatému Petrovi na Appijské cestě)
Jedlík fazolí
Kajícná Magdaléna v krajině
Korunovace Sv. Štěpána
Kristus s trnovou korunou podpíraný anděli
List karikatur
Madona na trůnu se Sv. Matoušem
Posměch Kristu
Ukřižování
Venuše se Satyrem a Kupidy
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1560 - † 1609, Itálie, 

Italský malíř Annibale Carracci se narodil 3. listopadu roku 1560 v Bologni. Malovat se pravděpodobně naučil v malířské dílně některého člena své rodiny, neboť rodina Carracciů byla významnou malířskou rodinou. Malířem byl jeho bratr Agostino (1557 – 1602) i jejich bratranec Ludovico (1555 – 1619).

Carracci sám byl velkým obdivovatelem Titiana a Correggia, o čemž také psal v jednom ze svých dopisů: „Miluji tuto přímost a čistotu, která ač nezobrazuje realitu, přece žije a je přirozená a ne umělá nebo násilná.“

V roce 1582 Carracci spolu se svým bratrem Agostinem a bratrancem Lodovicem založil v Bologni v roce 1595 významnou akademii umění – Accademii dei Desiderosi (Akademii žádostivých slávy a učení), později přejmenovanou na Academii degli Incamminati (Akademii pokrokářů). Tato akademie se podílela na výuce mnohých umělců, kteří se poté stali významnými představiteli barokního malířství v Bologni. Carracci pracoval na Akademii až do roku 1595, kdy odešel do Říma.

Carracci se svými díly proslavil nejen v Bologni, ale také v Římě. Do Říma se dostal na doporučení parmského vévody Ranuccia I. Farnese, který Carracciho doporučil svému bratrovi kardinálu Odoardovi Farnese, který v té době právě hledal malíře, který by vyzdobil jeho palác Farnese v Římě. V listopadu roku 1595 tedy Carracci spolu se svým bratrem Agostinem začal v tomto paláci vytvářet cyklus fresek s příběhy antického hrdiny Herkula. Tyto stropní malby pak byly dlouhou dobu považovány za vrchol umění historické malby baroka.

Carracciho obrazy ukazují na jeho citlivý přístup k detailu. Harmonické kompozice postav i pozadí připomínají rovněž preciznost práce Rafaela a Michelangela. Tento princip měl představovat malířovu touhu přinést zpět klasického ducha Říma 17. století a tato myšlenka a styl je tedy spíše než pro baroko typický pro hnutí klasicismu, jehož myšlenkovým předchůdcem se Carracci stal. Carracci byl také jedním z prvních italských malířů, který začal přikládat větší význam krajinám v obraze než samotným zobrazovaným postavám a výjevům. Tento jeho princip pak následoval například jeho oblíbený student Domenichino.

Ke konci života Carracci podléhal z neznámého důvodu depresím, o čemž se zmiňuje kardinál Odoarde Farnese ve svém dopise z dubna 1606, ve kterém lituje, že Carracci pro něj už nebude pracovat kvůli ‚těžkému melancholickému humoru‘. V roce 1607 pak Carracci nedokončil zakázku pro vévodu z Modeny a v roce 1608 se Carraci v dopise jednomu ze svých studentů zavazuje, že se vynasnaží ve své dílně trávit alespoň dvě hodiny denně.

Carracci zemřel 15. července roku 1609 v Římě. Podle svého přání byl pohřben v římském Pantheonu poblíž Rafaela.


Konečná verze – 22. 4. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate